Minulý týden informovala EK, že těsně před velikonocemi uzavřela s Chorvatskem vstupní jednání, kapitolu zemědělství a rozvoj venkova. Během desetiletého přechodného období obdrží chorvatští zemědělci přímé platby ve výši 373 mil. eur, tedy stejně jako obdrželo Slovensko a Litva.
V prvním roce však z pokladny EU půjde k chorvatským zemědělcům pouze 25 procent. Je to stejný postup "Phasing-in" který byl uplatněn při rozšiřování EU v roce 2004 a 2007. O zbývajících prostředcích nebylo ještě rozhodnuto. Zvláštní podmínky přímých plateb komise neschválila.
Přechodné období bude uplatňováno i při dovozu surového cukru a Cross-Compliance systému. Prostředky na venkovský rozvoj mají být použity z národního rozpočtu. Chorvatsku bylo povoleno, aby omezilo 7 let prodej půdy cizincům. Země může podle potřeby požádat o prodloužení tohoto období o další 3 roky.
Chorvatsko bude muset od prvního dne zavést unijní normy na bezpečnost potravin a veterinární opatření. Pokud se jedná o zákaz chovu drůbeže v malých klecích, který v celé EU platí od roku 2012, bude chorvatsko mít jednoletý odklad. Vejce takto vyprodukované bude možno v Chorvatsku prodávat. Vejce jsou jedním z mála zemědělských produktů, v jejichž výrobě je Chorvatsko soběstačné. Vedle drůbežího masa, brambor, kukuřice, pšenice, cukru a vína.
Chorvatsko je naopak závislé na dovozu hovězího masa a mléka - také proto, že za balkánských válek v devadesátých letech, byly sníženy stavy. Jinak agrární obchodní bilance EU s Chorvatskem je pozitivní, v období 2007 až 2009 dělala v průměru 455 milionů eur.
Evropská komise není nadšena strukturou chorvatského zemědělství, které je tvořeno několika velkými státními statky a velkým množstvím malých rodinných hospodářství. Průměrná výměra chorvatského zemědělského závodu je 2,40 ha. Přes výborné klimatické podmínky je možno zemědělství označit za zaostalé, avšak má velké předpoklady vše dohnat.
Žádné komentáře:
Okomentovat