Může se tomu říkat ještě zemědělství?

Při oslavě Světového dne mléka ,dne 24. května 2011 na České zemědělské univerzitě v Praze Suchdole nechyběl prezident Agrární komory ČR ing. Jan Veleba, který ve svém projevu připomenul poválečnou historii chovu krav a posteskl si nad morálním úpadkem současného zemědělství, které místo výroby tradičních potravin a surovin se vrhlo na zisk z bioenergií.

Projev Jana Veleby byl bezesporu jeden z nejzajímavějších, který v poslední době bylo v souvislosti se stavem českého zemědělství možné slyšet. Stesky Velebovy i dalších účastníků byly jistě oprávněné, ale to je asi všechno, co v problému je možné udělat. Politická a ekonomická mašinerie se nedá zastavit nostalgickými projevy. Je to stejné jako máváním ruky chtít zastavit auto zdrogovaného šílence řítícího se po mladoboleslavské dálnici v protisměru.

Političtí šílenci prostě rozhodli, že zemědělství nepojede po tradičních křivolakých silničkách, jak se při výrobě potravin a údržbě krajiny sluší, ale bude se bez ohledu na ostatní účastníky provozu, za lesku zrcadel elektrovoltaických elektráren, řítit po dálnici protisměrem, ve žlutém řepkovém pruhu. Bursík s Káčou jsou bůhvíkde, ale paseka, jakou v zemi způsobili, se bude napravovat několik desetiletí. Pokud se někdy začne napravovat. K čemu je zemědělské vzdělání a dlouhá praxe? K pěstování dvou nebo třech plodin a k pastvě dobytka?

Najít pár měsíců po volbách v zemi rozumného politika, už snad není možné. Za několikamilionový bakšiš je snad každý politik schopen nechat "zařvat" všech 10 milionů lidí. Co proti zmůže nářek zemědělců, když arogantní vláda nebere vážně ani mnohem početnější a hlasitější odbory? (fn,29.5.2011)