Farmářské trhy bez farmářů?

„Máme informace, že na několika místech v České republice se na farmářských trzích objevují falešní farmáři. Samozřejmě, že to kazí celkovou image trhů, jejichž cílem je nabízet kvalitní a chutné potraviny. To je také důvod, proč sem lidé chodí. Chceme proti falešným farmářům bojovat.“ Společnost mladých agrárníků varuje provozovatele farmářských trhů před falešnými farmáři. Ti své produkty nakupují ve velkoobchodech a pak je vydávají za vlastní produkci. Zároveň radí zákazníkům, aby se farmářů nebáli zeptat, odkud pocházejí jejich potraviny.

Tragédií je, že řád farmářským trhům se snaží dát úředníci. Úředník a politik je omezený, odtržený od běžného života, takže není schopen rozpoznat poctivého občana od nepoctivého. Proto vydává takové předpisy, které obyčejně postihnou ty poctivé občany. Problémy jednotlivých řemesel nejlépe znají ti, co je provozují, nikoli městští úředníci, hygienici, veterináři, policisté atd. K tomu, aby podvedl úředníka i zákazníka nemusí prodejce být mimořádně nadaný. Kolegu od "fochu" však těžko oklame.

Nepoctiví výrobci a prodejci potravin, i dalšího zboží, nejsou výplodem současnosti, ti snad existovali od stvoření světa. Do boje s nepoctivci na trzích se nejdříve pouštěly obce, které vyhlašovaly tržní řády. Přestupky na trzích řešili starostové-rychtáři, z nichž se stávali vlastně soudci. Nepoctivci kazili pověst řemeslům jako celkům, proto poctiví výrobci v jednotlivých městech a městysích zakládali sdružení řemeslníků, zvané cechy.

Smyslem cechu bylo především hájit zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu a cenu zboží, ale také například nedovolovat provozovat řemeslo někomu, kdo nebyl členem cechu. Činnost cechu byla podepřena městskými výsadami, takže nečlen cechu prakticky nemohl své řemeslo vykonávat.

Obnovení starých řemeslnických cechů samozřejmě není v České republice možné. Řemeslnické cechy byly odsouzeny už v době rozvoje kapitalizmu, úzkostlivou kontrolou svých členů prý bránily rozvoji průmyslu a podnikání. Proto v praxi není současný poctivý výrobce vzorem podnikatele, daleko většímu obdivu se v podnikatelském prostředí těší ten, kdo dokáže obejít předpisy, podvést zákazníka a hodně vydělat.

Bylo by samozřejmě ideální, kdyby se pořádání farmářských trhů ujaly organizace zemědělců, jako je tomu v zahraničí, kde trhy společně organizují zemědělci jedné obce a okolí. To v ČR není možné - nejsou lidi. Pole působnosti bylo otevřené pro okresní a regionální organizace zemědělců, které například mohly umožnit účast na farmářských trzích jen svým členům. Tím by odradily mnoho podvodníků. To zřejmě je příliš odvážný nápad, protože českým zemědělským organizacím už se dávno nejedná o stavovskou čest českých zemědělců, ale především o zisk, hlavně o platby z Bruselu (v případě AK o zastřešení tunelu Lesy ČR). (F.Novotný, 12.4.2011)