Ukrajina je podváděna nelegálními nájmy

Na Ukrajině je tajně propachtováno 12 milionů hektarů zemědělské půd, což je 1 třetina celkové výměry. Z půdy obhospodařovanou majiteli se zřejmě daň z půdy neplatí. 

Podle  návrhu nového ukrajinského zákona z 11. března 2020 by měla praxe stínového zemědělství skončít, protože stát přichází o velkou částku peněz, neboť z propachtované půdy se pozemková daň platí. Na Ukrajině je 3,6 milionů vlastníků zemědělské půdy (z toho je 1,6 milionu důchodců) s výměrou 16,4 milionů ha. 1,4 milionu vlastníků propachtovalo zemědělským společnostem 6,1 milionu hektarů půdy.

Jak uvedla ukrajinská vláda, na podvodných nájmech Ukrajina ročně přichází o 22 miliard UAH (19,3 miliard Kč), přičemž vlastníci dostávají nezdaněných 20 až 70 miliard UAH (17 až 62 miliard Kč).

Korona-krize se nepříjemně ohlásila i v zemědělství

Výrobci zemědělských strojů zavírají brány továren. Důvody jsoz různé; nouzové stavy vyhlášené vládami, nemožnost pracovat s ochrannými prostředky a hlavně nefungující obchodní řetězce se zemědělskými stroji. Nezanedbatelné je tápání zemědělců, obavy o dotace a odbyt produkce.

Uzavření provozů oznámila v uplynulém týdnu francouzská společnost Bucher, která je součástí koncernu Kuhn. Na konci týdne zastavily výrobu závody společností Massey-Ferguson v Beauvais a Claas v Le Mans.

Společnost Claas zastavuje i v Německu provozy. Zavřena bude hlavní závod na výrobu kombajnů Claas v Harsenwinkelu. Rovněž výroba firmy Fendt v Marktoberdorfu skončila. Oba výrobci slibují, že servis jejich techniky bude zachován.

Čeští zdravotníci mohou denně dojíždět do Rakouska

Šéfové nemocnic v rakouském příhraničí si oddechli, když se jim podařilo s českým ministerstvem vnitra uzavřít dohodu, podle níž čeští lékaři a zdravotní sestry mají výjimky a mohou od dnešního dne znovu denně jezdit do práce v Rakousku.

"Chod  státních a univerzitních nemocnic v oblasti Waldviertlu se nezastaví, protože čeští zaměstnanci mají výjimku při překračování hranic," s uspokojením řekl Bernard Jany ze Zemské kliniky Holding. "Pokud bude výjimka zrušena, jsme s českým zdravotnickým personálem dohodnuti, že pracoviště neopustí a bude v Rakousku bydlet. K dispozici jsou pro všechny služební byty."

Koronavir zasadil tvrdý úder gastronomii. Klesá nákupní cena masa.

Koronová krize mění život. Jsou zavřeny obchody průmyslovým zbožím, městské trhy, restaurace, bary, hotely, muzea, knihovny, společenské sály, sportovní stadiony a haly. Čekají se nedozírné ekonomické ztráty. Krizi začíná pociťovat i masný průmysl. 

V celé Evropě jsou uzavřené hotely, restaurace, závodní a školní jídelny. Gastronomie dostala tvrdý úder. Uzavřené závody stravování samozřejmě ovlivňují masný průmysl i zemědělce. Klesá odbyt i nákupní ceny. Potravinářský průmysl má velké zásoby zmrazeného masa a vyzývá zemědělce, aby nabídku jatečných zvířat omezili. Obchodníci jsou vyzýváni, aby zastavili přeshraniční obchod s potravinami, především s masem.

V neděli je změna času, hodiny se nastavují na letní čas

V neděli 29. března 2020 ve 2 hodiny v noci se v Evropě posunuje čas o hodinu dopředu, budou 3 hodiny. Noc se tak zkrátí o 1 hodinu, den o 1 hodinu prodlouží. Bude až do 25. října letní čas. 

Tady letní čas neplatí

Jednotný začátek a konec letního času (začátek poslední březnovou neděli a konec poslední říjnovou neděli) v Evropě přijala Evropská unie v roce 1996. Okolní státy se přizpůsobily. V USA se na letní čas hodiny posunují při kalendářním příchodu jara.

Spousta lidí se změnou času nesouhlasí, údajně jim způsobuje utrpení. V průzkumu EU 80 procent lidí by chtělo letní čas zrušit. EK se rozhodla počkat do roku 2021, do kdy mají odborníci připravit hlášení, jaké problémy může zrušení letního času přinést.

Dosavadní expertizy nejsou pro zrušení letního času příznivé. Rovněž nejsou stoprocentně souhlasné postoje jednotlivých členských zemí EU - k změně je třeba souhlas všech států. Vzhledem k závažnějším problémům v souvislosti s pandemii koronaviru Covid-19 se nedá se zrušením času počítat ani v příštím roce.

Po 30 letech opět uzavřená hranice s Rakouskem

Kvůli epidemii koronaviru Covid 19 zakázala česká vláda Čechům pracujícím v Rakousku denně přejíždět státní hranic. Podle ministra vnitra Hamáčka mohou Češi v Rakousku bydlet po dobu úplného uzavření hranic (předpokládá 3 týdny). Pokud se po 25. březnu 2020 vrátí na české území, musí být ve čtrnáctidenní karanténě. 

Je to poprvé od roku 1989, kdy padla Železná opona,", že došlo k uzavření státní hranice mezi českými a rakouskými zeměmi. Opatření je nepříjemné jak pro Čechy, kteří si v Rakousku vydělávají až třikrát víc než doma, tak pro rakouské firmy (ještě citelnějši), z nichž některé jsou na českých zaměstnancích zcela závislé. Češi pracují v Rakousku v různých zaměstnáních, od dělníků a řidičů až po lékaře a manažery.

Nejvíc Čechů pracuje v dolnorakouském okrese Waidhofen nad Dyjí, dále v okresech Zwettl a Gmünd. Hranice Dolních Rakous (okresu Gmünd) s Jihočeským krajem je téměř 100 km dlouhá a jsou nynína ní otevřené (pro kamionovou dopravu) jen dva hraniční přechody: České Velenice-Gmünd a Nová Bystřice-Grametten.

Zemědělská strana v Německu? 64 procent sedláků se založením souhlasí

Vzhledem k tomu, že stávající politické strany v Německu nemají o práci zemědělců a jejich problémy zájem, objevily se návrhy na založení politické strany pro zemědělce.

Otázka založení zemědělské strany se minulý týden objevila v některých mediích. V anketě, kterou uspořádalo hnutí "Země spojuje," souhlasilo se založením zemědělské strany jako užitečné zástupkyně zemědělců 64 procent dotázaných, naopak 32 dotázaných odpovědělo, že je to blbost, stranu by málokdo volil. 4 procenta dotázaných si myslí, že současní politici zemědělství dobře reprezentují.

Rozpočet EU nemůže být jednosměrný

Lídři EU mají před sebou překážku, jíž je sedmiletý rozpočtový plán. Jednání kolem rozpočtu jsou prezentována jako souboj ukňouraných postkomunistických zemí s šetrnými a štědrými zeměmi západními. Bohatší země kritizují východoevropské voliče za to, že si do čela svých zemí vybrali euroskeptické autokraty, kteří si od EU nárokují nezasloužené peníze.

Ze západní Evropy se šíří názor, že nepřiměřeně velká část evropského bohatství proudí ze Západu na Východ, z bohatých do chudých zemí. Bohatstvím ovšem nejsou jen hotové peníze právě ležící na stole, ale také lidé. Z chudé části Evropy proudí na Západ mozky. Východní Evropa ztrácí mladé nadějné lidi, jejichž vzdělání bylo financováno daňovými poplatníky jejich rodných zemí. Náklady způsobené odlivem mozků ale rozpočet EU nezohledňuje.

Mezi lety 2009 až 2015 Rumunsko přišlo o polovinu svých lékařů, přičemž vzdělání jednoho doktora stojí rumunskou veřejnou pokladnu kolem 100 000 eur. V Bulharsku se jedná o bezmála o 90 %, Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013, ztratilo 5 % svých zdravotníků a ztráty Polska čítají za poslední desetiletí více než 7 % zdravotnického personálu. Průzkumy ukazují, že více než polovina polských studentů medicíny plánuje po ukončení studia odejít za prací do zahraničí. Maďarsko, Polsko, Česká republika a Slovensko obdržely mezi lety 2010 až 2016 od EU finanční prostředky odpovídající zhruba 2-4 procentům jejich hrubého domácího produktu, přičemž odtok zisků a majetkových příjmů na západ z těchto zemí se ve stejném období pohyboval od 4 do 8 % HDP.

Členství v EU bezesporu přineslo střední a východní Evropě nesmírné výhody, ale z rozšiřování evropského společenství větší výhody mají především západní ekonomiky. Peníze z EU, které jdou na Východ nejsou charita, jak je v západních zemich uváděno, ale promyšlená investice, která západním zemím přináší zisk.

Když východní Evropa vstoupila do EU, odstranila obchodní bariéry a umožnila západním firmám expandovat na zahraniční trh. Západ na oplátku východu přislíbil finanční prostředky, aby bývalý komunistický blok mohl vybudovat tehdy zoufale potřebnou infrastrukturu. Západ vydělával, Východ dělal pokroky. Dohoda byla oboustranně výhodná. Pokud teď však Západ začne dělat mrtvého brouka, hospodařit na svém písečku, riskuje zničení evropské společenské smlouvy. Všichni profitujeme z jednotného trhu, rozpočtová hra EU nemá mít vítěze ani poražené.

Malé rodinné zemědělské závody nemají budoucnost

Umírání malých rodinných zemědělských závodů v Německu nekončí. Očekává se, že jejich počet se do roku 2040 sníží na polovinu a v dalších letech se budou zemědělstvím zabývat jen velké společnosti.

V současnosti je v Německu 267 000 dvorů, očekává se, že do roku  2050 jich zůstane maximálně 100 000. Zvýší se průměrná velikost. "Neexistuje způsob jak zabránit likvidaci stoletého modelu rodinného zemědělství, který byl charakterizován svobodnými nezávislými sedláky, malými výměrami pozemků, malým počtem hospodářských zvířat a závislostí na práci rodinných příslušníků." 

Všechny prognózy hovoří o tom, že budoucnost německého zemědělství je ve velkých kapitálově a odborně vyspělých a technicky dokonale vybavených zemědělských společnostech, které budou používat nejmodernější technologie.

100 dní je Ursula von der Leyen předsedkyní Evropské komise

První žena v čele Evropské komise má za sebou prvních 100 dní ve funkci. Předsedkyně EK říká, že zatím nejhorší období pro ni nebylo oněch 100 dní od 1. prosince 2019, kdy se oficiálně stala šéfkou EK, ale dva týdny intenzivního jednání v červenci, než její jmenování schválil Evropský parlament a hlavy států EU. Nyní má před sebou možná ještě nejedno mnohem těžší období.

Šíření koronaviru, nové a nové uprchlické krize, války v Sýrii a Libyi, vztahy s Velkou Británií a další nelehké úkoly. První žena, která je v čele EK, musí být obratnou manažerkou, protože EK bude muset řešit problémy mnohem větší než řešila v minulosti. Prvních 100 dní ve funkci předsedkyně EK využila k vypracování návrhů na zákon o klimatu a návrh strategie k vývoji umělé inteligence a digitalizace.

Bohužel veškeré konání Evropské komise záleží na financích. A o těch 27 států EU ještě nerozhodlo. Mají na to téměř rok. Pokud do konce letošního roku nebude rozpočet EU schválen, může Ursula von der Leyen všechny návrhy EK uložit k ledu.

Hohlmeierová obětí antibabišovské kampaně ODS

Bavorská policie zabývá dopisem, který byl orazítkován v Praze a koncem ledna dorazil do kanceláře europoslankyně Hohlmeierové. Obsahoval urážlivá a výhružná vyjádření. Konkrétního podezřelého zatím bavorská policie nezjistila.

Hohlmeierová spolu s dalšími členy výboru pro rozpočtovou kontrolu letošní poslední únorový týden navštívila v Praze některé úřady, aby zjišťovala fakta o možném střetu zájmů Babiše. Podle Hohlmeierové dospěla mise k závěru, že Česko nemá jasná pravidla pro řešení situací, které by mohly být vnímány právě jako konflikt zájmů.

Facebookovou stránku Hohlmeierové tento týden kvůli Babišovým urážkám na její adresu zaplavila čeština. Lidé se tam političce omlouvali za premiérova slova a vyjadřovali jí svou podporu. „Promiňte. Stydím se za premiéra ČR, a omlouvám se Vám, za jeho neomluvitelné jednání,” zaznělo například.

Hohlmeierová nejedná nestranně, napsala agrární komora
Babiš ve čtvrtek v reakci na poslední vývoj kauzy uvedl, že Sassoli dostane dopis od českých zemědělců, protože Hohlmeierová podle něj problematice vůbec nerozumí a zemědělce urazila.

Agrární komora ČR už Sassolimu napsala a na svém webu uvádí, že Hohlmeierová nejedná nestranně, přiznává sympatie k některým nevládním organizacím a politickým hnutím.

Komora upozorňuje, že se europoslankyně nesetkala s jejími zástupci, ale se zástupci menšinové Asociace soukromého zemědělství (sdružující vesnické sympatizanty ODS).

„Na což má samozřejmě plné právo, pokud by se setkala i s dalšími organizacemi. Přičemž si z této schůzky odnesla nepravdivou informaci, že české zemědělství dělí na soukromé zemědělce, kteří jsou utlačováni druhou stranou spektra, tedy velkými holdingy a jejich akcionáři,“ uvádí komora.

Bavorská policie vyšetřuje výhrůžky zaslané europoslankyni za Křesťanskosociální unii (CSU) Monice Hohlmeierové z Prahy. V případu přijala preventivní opatření. Jestli má sedmapadesátiletá politička, kterou ostře kritizuje český premiér Andrej Babiš, policejní ochranu, odmítla německá policie uvést.

Dotace pro malé farmy na Slovensku

„Poskytneme podporu pre rozvoj podnikania malých poľnohospodárov na Slovensku, ktorým poskytnutá podpora umožní budovanie svojich hospodárstiev. Očakávame, že tým zvýšia svoju účasť na trhu a presadia najmä produkty lokálnej poľnohospodárskej prvovýroby slovenského pôvodu,“ uvádza ministerstvo pôdohospodárstva, podľa ktorého je nevyhnutné posilniť najmä možnosť konkurencieschopnosti pre menšie podniky.

Na výzvu je určených necelých 5 miliónov eur. Väčšia časť – 4,8 milióna eur, je určená pre menej rozvinuté regióny. Pre viac rozvinutý bratislavský región smeruje 120 tisíc eur.  Maximálna výška dotácie je 15 tisíc eur na žiadateľa.

„Podpora sa poskytuje malému poľnohospodárskemu podniku na rozvoj jeho podnikateľskej činnosti, spojenej s realizáciou jeho podnikateľského plánu v oblasti živočíšnej a špecializovanej rastlinnej výroby. Podpora pomôže lokálnej produkcii a presadeniu sa slovenských produktov. Každý žiadateľ však musí preukázať svoju existenciu a činnosť v poľnohospodárskej prvovýrobe najmenej 24 mesiacov pred podaním žiadosti o nenávratný finančný príspevok,“ konštatuje sa vo výzve.

Cielené na horské a podhorské oblasti
Úspešní žiadatelia získajú polovicu dotácie po podpise zmluvy, druhú polovicu až po správnom zrealizovaní podnikateľského plánu.

„Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora víta minulý týždeň zverejnenú výzvu na pomoc pre malých poľnohospodárov. Sme toho názoru, že štát by mal z národných a európskych zdrojov podporovať každú formu hospodárenia na pôde. Práve poľnohospodári, ktorí podnikajú na malej výmere pôdy, sú príležitosťou na pozdvihnutie produkcie regionálnych produktov, na diverzifikáciu agropotravinárskej produkcie na Slovensku a podporu zamestnanosti aj v odľahlejších regiónoch. Práve výroba lokálnych, regionálnych výrobkov, chov zvierat a pestovanie poľnohospodárskych plodín je cesta, ktorou sa musíme uberať aj my na Slovensku,“ uviedla na margo výzvy hovorkyňa Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Jana Holéciová.

Výzva je podľa komory do vysokej miery zacielená najmä na podporu producentov, ktorí hospodária v horských a podhorských oblastiach a v regiónoch s vyššou mierou nezamestnanosti.

Čo je malý poľnohospodársky podnik?
„Výzva určená pre malých poľnohospodárov v sebe nesie v konečnom dôsledku aj podporu životného prostredia, keďže bude finančne podporovať domácu lokálnu výrobu určenú práve pre lokálny trh, zásobovanie spotrebiteľov produktami od lokálnych výrobcov. Takéto výrobky počas prepravy na malé vzdialenosti neznečistia životné prostredia natoľko, ako obrovské dovozy agropotravinárskych komodít zo zahraničia, cez pol sveta,“ dodala Holéciová, podľa ktorej sa na Slovensko denne dovezie až 700 kamiónov naložených potravinami.

Malý poľnohospodársky podnik je fyzická alebo právnická osoba podnikajúca v poľnohospodárskej prvovýrobe, ktorej výrobný potenciál meraný štandardizovaným výstupom prevyšuje 4 tisíc eur a neprevyšuje 9 999 eur. Podľa tabuľky rozlíšenia štandardizovaného výstupu dosahuje napríklad pšenica pestovaná na strednom Slovensku 567 eur na hektár, repka 716 eur a zemiaky 3 195 eur na hektár. Pri živočíšnej výrobe je napríklad hodnota štandardizovaného výstupu pre dojnice na strednom Slovensku 1 840 eur na kus.
Autor článku: Ivana Kaliská
Zdroj:polnoinfo.sk

Dnes další demonstrace německých zemědělců

Dnes brzy ráno asi 50 sedláků zablokovalo traktory centrální sklad Lidlu v dolnosaském Emstekerfeldu. Dalších asi 10 traktorů je de po silnici do Brém. Rovněž v Hamburku se očekávají velké protesty zemědělců. Důvodem dnešních demonstrací jsou především zákazy používání hnojiv, které vydala vláda.

Německo: Dovoz potravin ohrožuje zemi

 Sdružení "Země spojuje" svolává na čtvrtek další demonstrace zemědělců. V Dessau, Drážďanech, Hamburku, Kielu a Bonnu budou zemědělci demonstrovat společně se stoupenci udržitelné krajiny.

Demonstrace budou zaměřeny na rostoucí dovozy potravin ze zahraničí. Organizátorům demonstrací se nejedná jen o kvalitu potravin, ale o to, že německé obyvatelstvo je ohroženo nedostatkem potravin. Vzhledem k politickým a hospodářským nejistotám v zemích mimo EU, může být zastaven dovoz potravin, které se v Německu přestaly vyrábět. Demonstrovat se má také za udržení lidí na venkově.