Rozhodujícím dnem je 30. červen 2019, kdy se bude konat zvláštní volební summit. 1. července by EP měl znát jméno nového předsedy EK. Představitelé států jsou zklamáni nástupem pravicového populizmu, k jak ukázaly volby do EP. Stalo se poprvé za 40 let, že se objevila v Evropě taková spousta skeptiků kritizujících EU jako špatně vyvinuté dítě.
28 států by mělo respektovat přání voličů o ochraně klimatu. Ambiciózní a netrpělivý francouzský prezident Macron navrhl vyhlásit do roku 2050 klimatickou neutralitu. To by znamenalo úplnou restruktulizaci hospodářství, dodávek energie a miliardové investice. Návrh neodmítlo 24 států z 28. Proti byly Česká republika, Polsko, Maďarsko a Estonsko, takže po čtyřhodinovém dohadování byl návrh odložen bez dohody.
Francouzský prezident pak zablokoval jednání o volbě Webera: "Kdokoli jen ne Manfred Weber." Z Macronových návrhů vyplývá, že by rozhodování o volbě nového předsedy rád přesunul do Evropského parlamentu. Macron odmítá všechno, co vychází od druhořadých evropských politiků. Svým odporem proti Weberovi se snaží silně omezit vliv Merkelové, která ztrácí podporu u dolnobavorských křesťanských socialistů.
Bylo to určité Macronovo vítězství nad Merkelovou, která sama uznala, že žádný z kandidátů nemůže jásat. Kandidáty na předsedu EK jsou zatím: sociální demokrat Frans Timmermans z Holandska, dánská liberálka Margethe Vestager a německý lidovec Manfred Weber.
Merkerová je zřejmě na rozpacích, zda nechat Webera padnout, když si ho Macron nepřeje. Macroh chce "Tabula rasa" neboli začít od nuly, hledat nového kandidáta. Na Macronovo odmítání rozlobeně reagoval bývalý místopředseda EP: "Svět jde šíleným tempem dopředu a my se se zastavíme na osobních sporech. To je nezodpovědné."
Představitelé států EU se shodli v jednom, a sice na prodloužení sankcí proti Rusku, které nedodržuje Minské dohody.
Žádné komentáře:
Okomentovat