Dobrovolná degrese jako základ ochrany životního prostředí v EU

V zájmu zachování životaschopnosti venkovských oblastí by jednotlivé členské země EU měly samy vytvořit vlastní pravidla omezování dotací pro megapodniky jako ničitele života na venkově. Tento návrh poslala německá ministryně zemědělství Klöknerová komisaři EU pro zemědělství Philu Hoganovi.

Přímé platby spolu s podporou životní úrovně drobných zemědělců by měly být hlavním nástrojem ochrany životního prostředí, přírody, zvířat a klimatu. V současnosti dohoda  o SZP se zastavila právě na degresi, s níž nesouhlasí některé východoevropské státy. Proto komise EU připravuje nové návrhy SZP po roce 2020. Až bude návrh schválen, budou ho členské státy muset dodržovat. K tomu bude přísné sledování. Ministři zemědělství také projednávají dlouhodobou strategii hospodaření za současných neutrálních klimatických podmínek. Rovněž jednají o obchodních vztazích.

Dokument, který německá ministryně zemědělství Klöcknerová v Bruselu předložila byly schváleny v dubnu 2019 všemi německými zeměmi i spolkovou vládou. Nejdůležitějším bodem návrhu je zavedení dobrovolných paušálních plateb na zavádění nových metod, jimiž bude chráněno živé zemědělství. Platby by neměly směřovat na nějakou činnost, ale za dosažené konečné výsledky.

Klöcnerová rovněž navrhuje zjednodušení administrativy v zemědělství a přenechání více pravomoci regionům. Členské státy by však měly být při provádění zemědělské politiky flexibilnější a měly by spolupracovat při vytváření kontrolních systémů.