Traktor poháněný metanem jezdí po polích.

První testy s traktorem jezdícím na metan dopadly nečekaně úspěšně. Oznámila to v upynulém týdnu společnost Agravis Raiffeisen AG. Traktor New Holland T6.180 poháněný metanem uskutečnil první testy v Dannebergu.

Od roku 2013, kdy se  s vývojem traktoru na metan začalo, byl učiněn velký pokrok. Traktor T6.180 má šestiválcový motor o obsahu 6,75 litru a výkon 179 HP. Podařilo se snížit emise; CO2 o 10 procent a ostatní nečistoty o 80 procent. Náklady na provoz jsou o 40 nižší než při spalování nafty. Podle mluvčího New Holland Klause Senghaase je stejně důležitá jako spotřeba spolehlivost a možnost nejširšího použití traktoru.

Výsledky zkoušek jsou okamžitě předávány do vývojových dílen v Itálii. Sedlák Horst Seide, u něhož jsou zkoušky prováděny, byl po 100 hodinách práce s traktorem mile překvapen, protože traktor i v kopcích jezdil bez problémů. Náklady na provoz jsou podle něj nižší o dvě třetiny. Jako jediný problém označil malou nádrž, která stačí maximálně na 5 hodin jízdy.

M.Jurečka: Český zemědělec je vydán na pospas obchodu a zpracovatelům

Než jste nastoupil do úřadu, hovořil jste o tom, že chcete platby zemědělcům více rozlišit podle toho, co se na půdě pěstuje, na úkor prosté platby za hektar. Co jste v tom udělal?

Při nastavování společné zemědělské politiky Evropské unie jsme v rámci prvního pilíře vyčlenili obálku, která celkově představuje 15 procent celého balíku. Třináct procent je na citlivé komodity, to znamená mléčné krávy, masná telata, ovoce, zeleninu, brambory, cukrovku a chmel. Zbylá dvě procenta jsou pro zemědělce pěstující bílkovinné plodiny, které vážou vzdušný dusík, a k tomu mají dobytek. Je to maximální možný strop, jaký nám umožňují uplatnit unijní mantinely. V tomto trendu cílení na určitou činnost chci pokračovat, protože přístup, který tu byl posledních sedm let, nefungoval.

Dejme zemědělcům peníze, oni si s tím poradí. To nebylo motivační, sklouzávalo to k tomu, že zemědělci dělali to nejjednodušší. Tedy tři tradiční plodiny – pšenici, ječmen, řepku, případně kukuřici, a pokud je to blízko hor, pak trávu, kterou jednou za rok posekali a zmulčovali. Důraz na to, abychom řešili potravinovou soběstačnost, pracovní místa na venkově, vytváření přidané hodnoty, nebyl nijak podchycený. To jsme se snažili změnit a usilujeme o další pokrok v jednáních, která vedeme na radě ministrů. Když jsme tu měli eurokomisaře Phila Hogana a jeho generálního ředitele, oběma jsem říkal, že od roku 2018 nebo nejpozději v nové společné zemědělské politice chci podíl na citlivé komodity zvýšit alespoň na pětadvacet procent.

Třeba Německo tuto motivaci neuplatňuje, a přesto tamní zemědělci nesklouzli k tomu, aby ustoupili od živočišné výroby a dělali jen dvě tři tržní plodiny. Je to i o uvažování sedláka, aby byl schopen vyvážit ekonomické zájmy se správnou zemědělskou praxí.

Čím to, že německý sedlák je motivovanější?

Je třeba chápat širší souvislosti. Zpracovatelství u nás až na výjimky není provázáno se zemědělstvím ani maloobchodem. V Německu zemědělci po tisících tvoří odbytová družstva, pak je motivace samozřejmě jiná, pak mají zájem vyrábět i to, co z hlediska základních zemědělských komodit není lukrativní, protože se jim to zhodnotí a vrátí.

Cílení na citlivé komodity souvisí se vztahem k půdě. Když porostou plochy s ovocem a zeleninou, poroste množství zvířat, logicky se to promítá do toho, že organická hmota v České republice zůstane. Vyvážíme ohromné množství organické hmoty z obilí, protože tu nejsou zvířata, která by ji zkrmila, jsou to skoro čtyři miliony tun obilí, které se sem už nikdy nevrátí, a vezeme je klidně přes půl světa. Vždycky budeme exportní zemí, ale proč máme být na jedné straně exportní a na druhé dovážet hotové výrobky například z mléka, když si je můžeme sami vyrobit?

Bude mnoho katastrů, kde ještě dnes pěstují obilí na hranici rentability a kde to už za třicet let nebude možné. Bude nutné pěstovat buď pod závlahou, nebo plodiny výrazně odolnější proti stresu suchem. Naším cílem je, aby šlo o plodiny pro výrobu potravin, bude-li to možné, se zapojením závlahových systémů.

Nejprve jsme si letos udělali inventuru všech závlahových systémů, ministerstvo ani nevědělo, kde všude jsou, v jakém stavu a kdo je vlastní. Během posledních dvou krizových let začali zemědělci víc přemýšlet nad tím, že pokud chtějí pěstovat zeleninu a brambory s jistotou stabilní produkce, musejí mít závlahu. Vidíme to na poptávce vyšších investic do závlah. Pomáháme zaplatit rozvod mezi rostlinami, většinou ve formě kapkové závlahy nebo rozstřikovačů, a pak pomáháme financovat i opravy podzemní infrastruktury, podzemních rozvodů vody a čerpací soustavy, které berou vodu většinou z řek a velkých vodních nádrží.

Roste poptávka znovu využívat staré závlahy, investovat do nich. A také vyplynulo, že zemědělci chtějí pěstovat ovoce a zeleninu, ale mají problém s odbytem a pracovní silou. Problém s odbytem je řešitelný, snažíme se zemědělce motivovat k tomu, aby se více sdružovali do družstev na společné skladování, zpracování, marketing.

Ne každému se chce jít dělat na pole, a student navíc může pracovat jen o prázdninách. Proto musíme pracovníky přivézt ze zahraničí. Zemědělci chodí hledat i na úřady práce a řeknou vám, že lidi, kteří by byli ochotni jít na okurky nebo chmel, sbírat jahody, v České republice už standardně nenajdeme.

* LN Jak se daří řešit krizi mléčných výrobků a vepřového masa?

Začnu tím jednodušším. Výkupní cena vepřového masa za posledních pět měsíců už je na úrovni, kdy producenti nejsou ve ztrátě. Je potřeba si také říci, že za sebou mají tři roky ztrát, takže nějaký čas potrvá, než bude produkce vepřového rentabilní.

Zvýšila se poptávka, především v Číně, což na světovém trhu významně ovlivnilo změnu ceny. Situace v mléku je ale pořád vážná, průměrná výkupní cena činí 6,2 koruny za litr. Pobavily mě zprávy v jedné televizi, které hlásaly: vzrostla cena mléka, výrobky z něj budou dražší. Posledních 20 měsíců spadla výkupní cena skoro o třicet procent a nevšiml jsem si, že by mléčné výrobky na pultech obchodů o třetinu zlevnily. Ani náhodou. Zemědělci mají pořád asi dvoukorunovou ztrátu na litr. To, co jim letos nabízíme navíc, je čtyřmiliardový balíček, jenže celkové ztráty na mléce a vepřovém činí za republiku zhruba 8 miliard.

Stačilo by, aby Češi kupovali víc domácích výrobků z něj, pak bychom Čínu ani nepotřebovali.

U mléka je problém, že zhruba 30 procent toho čerstvě nadojeného vyvezeme do zahraničí a zároveň si zhruba 30 procent mléčných výrobků naopak dovezeme. Naše mlékárny by mohly mnohem více vyrábět finální produkty, ale klíčový je zákazník, který si musí koupit český sýr nebo jogurt. Z průzkumů vyplývá, že zákazníci se více ptají po původu a kvalitě. Je to přes třicet procent zákazníků, dříve to bylo necelých deset. Penny Market je první velký řetězec, který se zapojil do označení Česká potravina – to znamená, že vyžadují od dodavatelů u jednodruhových potravin sto procent českého původu, u vícesložkových pětasedmdesát. Díky tomu roztáčejí kola zvýšené poptávky, aby potravinář měl ambici nakoupit od českého zemědělce. Říkali nám, že když na přelomu února a března začali svoje dodavatele oslovovat, nesplňovala to ani čtvrtina, teď už je to šedesát procent. Tudy vede cesta.

Jedna věc je, když se vás někdo zeptá na ulici, jestli máte rádi české výrobky. Málokdo odpoví, že ne, ale otázkou zůstává, zda to pak i koupí. Nicméně lidé z Penny říkali, že výsledky se odrážejí i v tržbách.

Budeme chtít, ať už v potravinářském, nebo lesnickém fondu, silnější zastoupení ministerstva. Ve Vinařském fondu máme zatím jednoho jediného člověka, a to tam dáváme polovinu peněz.

Pivo není zdravé, podle německého soudu.

Německý pivovar Härle nemůže tvrdit, že pivo z jeho ječmene a sladu je zdravé. Odporuje to legislativě Evropské unie. Rozhodl tak soud ve Stuttgartu.

Specifikace potravin v obchodech podléhá přísným evropským normám. Kupující si může při procházení mezi regály přečíst na obalech, že některá potravina je nízkokalorická nebo bohatá na vitaminy. Musí ale splňovat náležitá kritéria.

Nyní na evropská pravidla doplatil pivovar Härle z jižního Německa u vrchního soudu ve Stuttgartu. Jeho označení piva „zdravé" narazilo u soudu. Pivovar nesmí své pivo s tímto přídomkem prodávat ani inzerovat. Reklamní slogan vznikl v roce 1902 a přežil i Hitlerův nacionálně-socialistický režim, upozornila agentura DPA.

VSW se odvolával na rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) z roku 2012. Tentokrát se jednalo o označení vína. Také vinařský sektor nesmí své výrobky označovat jako „zdravé", případně „jemné". Tyto výrazy mohou ve spotřebitelích vyvolávat dojem, že neomezená konzumace tradičního nápoje z hroznů je zdraví prospěšná. Vinaři často zapomínají na upozornění, že pití alkoholických nápojů způsobuje zdravotní rizika.
Evropské právo nedovoluje nápojům, které obsahují více než 1,2 procenta alkoholu, naznačovat, že zlepšují zdravotní stav konzumentů. Nesmí se používat ani na etiketě, ani v jakékoliv jiné reklamě na produkt.

Výraz vznikl jako synonymum toho, že chmelový nápoj je blahodárný, řekl šéf pivovaru Gottfried Härle, jenž zaměstnává v rodinném podniku třicet zaměstnanců. Také se dá podle něj chápat tak, že pivo je vyrobeno z přírodních zdrojů. Berlínský svaz pro hospodářskou soutěž Verband Socialer Wettbewerb (VSW) však v pojmenování spatřuje zdravotní riziko, a proto prodal u soudu žalobu.

Podle pravidel EU není možné alkoholické nápoje propagovat slovem „zdravý" nebo „blahodárný". Pivovar podle VSW navíc porušuje hospodářskou soutěž. Soud tuto reklamu zakázal.

Polští ovocnáři překonali čínskou zeď

Polské velvyslanectví v Pekingu obdrželo čínského ústředního kontrolního úřadu povolení k dovozu polských jablek do Číny. O vývoz mělo původně zájem 900 polských ovocnářských závodů, ale kvůli vysokým poplatkům a požadavkům se počet snížil na polovinu.

Čínští inspektoři navštívili polské sady a stanovili z jaké plochy a jaké množství budou polské závody moci exportovat. Vývoz nebude možné překročit. Poláci se co nejlépe snaží čínské požadavky respektovat, neboť tuší otevření velkého trhu.

V říjnu letošního roku by čínští inspektoři měli znovu navštívit polské sady. Číňané jsou spokojeni se způsobem pěstování polských jablek, které probíhá  za minimálního používání chemických přípravků. Očekává se zájem dalších polských sadařů o vývoz jablek do Číny.

V ČR poklesla spotřeba piva na obyvatele

Pivovary loni v České republice vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů.

Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

Výroba piva v Polsku stoupá

Výroba polského piva se zvyšuje, roste odbyt polského piva v Polsku i v zahraničí. V minulém roce se prodalo polské pivo za 171 milionů eur. Proti roku 2014 se tržby zvýšily o 20 procent.

Z piva vyrobeného polskými pivovary směřuje 8 procent produkce do světa. Největším odběratelem je Nizozemí, následuje Německo a Velká Británie. Stoupl i vývoz do Spojených států a Kanady. Hlavní příčina zvyšování vývozu polského piva je podle názoru polského pivovarského svazu stále větší množství polských migrantů v západních zemích, kteří se odmítají vzdát tradičních polských piv. Zvýšil se zájem o polské pivo i mezi polskými krajany žijícími v USA ož před 2. světovou válkou.

Útoků vlků přibývá

Spolkové německé ministerstvo  životního prostředí zveřejnilo údaje o útocích vlků na hospodářská zvířata. V roce 2014 bylo zaznamenáno 125 útoků, přičemž bylo zabito 377 zvířat.  V roce 2015 už bylo 199 útoků a roztrháno 714 zvířat.

K incidentům dochází v Sasku, Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku,  Sasku-Anhaltsku, Bavorsku, Šlesvicku-Holštýnsku a Durynsku. Podle odhadů se na německém území nachází 46 vlčích smeček, 15 párů a 4 samotáři. 

Ministerstvo životního prostředí doporučuje zemědělcům stavět okolo pastvin drátěné ploty a pořídit si hlídací psy. V zemích, kde dochází k útokům, jsou pro zemědělce dotace na stavbu plotů, elektrických ohradníků a nákup psů.

Zloděj nezapomněl krást ani u soudu

Třicetiletý několikrát trestaný zloděj nezvládl svou vášeň ani u okresního soudu v Jindřichově Hradci, kde byl pro krádež souzen. Po vynesení rozsudku okradl soudce, který ho právě odsoudil.

Poškozený a soudce v jedné osobě si ponechal svůj svetr, který si cení na 300 korun, odložený na parapetu okna.  Muž, který soudce okradl, byl hned obviněn z další krádeže a znovu zamíří před soudní stolici.