Pro
nemalou část české společnosti komunisté zastávají roli bláznů – většinou ti současní, někdy i ti, kteří
mají předlistopadovou komunistickou minulost. Společnost není si úplně jistá,
že není taky tak trochu bláznivá ona sama (má přece svou minulost), proto
potřebuje potvrzení, že 23 let nespala a na komunisty nezapomněla.
Ve skutečnosti lidé na komunisty zapomněli.
Nevyhnili, jak se krátce po listopadu předpokládalo. Možná že zkazka o
přirozeném zániku komunistické strany vyšla právě z řad právě komunistů, aby
byli uchráněni před tresty a zákazy. A po 20 letech se komunisté začali
osmělovat a pomaloučku polehoučku, nejdříve na venkově, vylézat z děr, až před
krajskými volbami byli vidět všude a voliči, zmatení a rozčilení korupčními
skandály, dali komunistům své hlasy.
Plakát ukazuje symboly – být komunistou
je jako být černochem nebo narodit se jako žid (zůstanete jím až nadosmrti).
Všichni komunisté jsou (přednormalizační členství Miloše Zemana se rovná
normalizačnímu členství Jana Fischera a Vladimíra Dlouhého), kdo jednou byl
v komunistické straně, měl by se vzdát veřejných funkcí. Všichni komunisté
mají zakódovanou touhu navrátit se k neomezené moci před rokem 1989, spojit
s Ruskem a obdivovat matrjošky. (Jiří Krž, 8.12.2012)
Žádné komentáře:
Okomentovat