Ve včerejší rozhlasové besedě Václava Moravce s prezidentem AK Velebou se řeč točila okolo potravin, hlavně se týkala ceny vajec, cestářské soli v polských potravinách a pádu chovu prasat v České republice.
Pan prezident Veleba je zkušený diskutér, který prakticky odpovědi nepotřebuje měnit, protože otázky všech novinářů jsou si podobné jako vejce vejci. Hlavně umět posluchače zahrnout informacemi, které mu vyhovují. Vědomosti městské veřejnosti o zemědělství nikdy nebyly excelentní, ale dříve mu rozuměli alespoň lidé na venkově. Dneska venkov dohání město, takže o zemědělství toho mnoho nevědí ani obyvatelé vesnic. Moderátor Moravec se na besedu připravil, ale Velebu nezaskočil, takže se posluchači dozvěděli, že příčinou problémů je především nezájem české vlády o zemědělství a těžkopádnost Evropské unie. Pan prezident AK jistě potěšil zástupce českých velkých zemědělských podniků, když básnil, že jdou správným směrem a jsou vzorem pro západní Evropu, kde ročně zanikají spousty malých hospodářských usedlostí. Zapomněl však dodat, že zemědělská velkovýroba, aby dobře fungovala, potřebuje plán, organizaci a zajištěný odbyt (hlavně export). Nestačí jen likvidovat malovýrobu. V zemědělství a potravinářství totiž pro ekonomiku platí trochu odlišnější pravidla než pro strojírenství nebo finance. O zemědělství rozhoduje žaludek a kapsa zákazníka. U potravin tedy příliš nezáleží na tom, jestli je ekonomika země kapitalistická nebo socialistická.
Tržní ekonomika je fenomén charakterizovaný podnikáním pro maximální zisk, zvyšováním produktivity a minimálními zásahy neekonomických institucí. Právě probíhající nedostatek vajec ukázal však nehezké pozadí pokrytecké neviditelné ruky trhu. Ostatně, pokud bude existovat stát s ekologickými a jinými regulacemi, nelze hovořit o svobodném trhu potravin. A regulace budou vždy, zrušení daňové soustavy si nikdo nedovolí.
Vejce sice nejsou absolutně nezbytnou potravinou, ale kdo zaručí, že tržní ekonomika se v případě mouky, obilovin, zeleniny, ovoce, masa a mléka nebude chovat stejně? Lze si domyslet, že v případě kritického nedostatku potravin její mechanismy problém zásobování vyřešit nedokážou. A to ani mnohonásobně vyššími cenami. Tržní ekonomika při potravinové krizi musí být vděčná za slepeckou hůl, tak jako za ní bylo vděčné plánované hospodářství, jemuž se však postupem času potravinové problémy 50. a 60. let, co do kvantity, vyřešit podařilo. Bývaly sice na trhu výkyvy a mnohonásobně menší výběr, než je dnes, a téměř neexistovaly ekologické požadavky, ale bývala alespoň normovaná kvalita.
Poptávka po vejcích a mírné zvyšování jejich ceny probíhá i v jiných zemích. To je každoroční předvelikonoční jev. Na to, proč je jich v ČR nedostatek, je odpověď odborníků, že producenti vajec předpokládali bruselskou amnestii, nekonečný odklad na instalaci správných klecí. Bohužel EK od 1. ledna 2012 prodej vajec z neekologických klecí zakázala. A někteří producenti nebyli připraveni. Na výměnu zařízení údajně neměli finance. Podle kontroly, kterou uskutečnila drůbežářská organizace EPEGA v 15 zemích EU, ještě jedna třetina nosnic je chována v nevyhovujících klecích. Vejce od těchto slepic na trhu chybí.
Příčina vysoké ceny vajec v ČR je možná úplně jinde, než je oficiálně uváděno. Je možné, že honba za ziskem, přes nízké ceny, výrobcům i obchodu přerůstá přes hlavu, že situaci s vracením vajec zpět do Polska využili k vyvolání umělého nedostatku a k vysokým cenám. Vajíčka totiž nejde, aby šly na odbyt a hodně se na nich vydělalo, šidit náhradními surovinami jako jsou šizeny třeba párky, sýry a paštiky. Slepice nelze donutit (zatím), aby žloutek byl z margarinu a bílek z vody. Podle prezidenta AK Veleby v České republice dostávají producenti 35 Kč za 10 vajec, v obchodě jsou vejce prodávána za 70 Kč.
Proč asi obchod nemůže dovézt vejce z Německa (odkud dováží kdeco), kde sice cena vajec také stoupla, je však podstatně nižší než v ČR? Včera v Německu byla průměrná cena hnědých vajec 1,15 eura (28 Kč) za 10 ks. [Před rokem byla 0,61 euro (15,25 Kč) za 10 ks].
Žádné komentáře:
Okomentovat