Finanční krize je závislá na Německu.

Polotajná orientace na německou ekonomiku, západní, začala už v polovině sedmdesátých let minulého století, tedy v době, kdy odezněla nejtvrdší fáze takzvané československé normalizace. Momentálně se to ukazovalo jako výhodná náhrada za nenasytný čínský trh, který v důsledku kulturní revoluce a roztržky Číny s SSSR musely země RVHP, včetně Československa, opustit. Toho okamžitě využily Západ.

Určitě by tehdejší obchod Československa s Německem byl větší, kdyby ho neomezovala vysoká cla mezi Východem a Západem, vyvolaná politikou studené války. Přesto koncem 80. let už byla ekonomika ČSSR na BRD velmi silně napojena. Říkalo se, že Němci si v Praze mohou koupit, na co si ukážou.

Po listopadu ´89 tedy bylo logické, že spolupráce z Německem se rozvine do normálních obchodních vztahů. Českou tragédií bylo opuštění východních trhů a pokus uplatnit se na Západě, hlavně v Německu. Německé společnosti, které už využívaly levné čínské pracovní síly, samozřejmě nemohly potřebovat českou konkurenci, vyplatilo se jim využít české privatizace, prostřednictvím nastrčených českých společníků koupit fungující české továrny a přizpůsobit je svým potřebám, případně je odstavit a zlikvidovat. Zákazník hledí hlavně na vzhled a cenu. Takže čínská kvalita nevadí.

Dnes prakticky všechny produkty české ekonomiky jsou nějak zapojeny do německých bank a do výrobních a obchodních řetězců německé ekonomiky. Tajemstvím německého hospodářského zázraku, minulého i současného, je export do zemí s rozvíjejícími ekonomikami. V současnosti Německo exportuje hlavně do Číny, navíc se mu vrací investice z ostatních zemí EU.

Na každého jednou dojde řada. Mnozí analytici si v posledních dvou letech usilovně přáli najít důkazy o tom, že je finanční krize z roku 2008 překonaná. Jejich „přání otcem jsou myšlenky" dnes? Finanční krize neustupuje, protože prakticky ještě nepostihla Německo. Těží z toho i Česká republika, zaměřená na obchod s Německem. Ve chvíli, kdy krizí bude citelně zasažena německá ekonomika, tak to musí postihnout i český export. To může přinést další zvýšení nezaměstnanosti, intenzivní protesty veřejnosti a politické skandály.