"Zastropování", bubák na zemědělskou velkovýrobu.

Výkřiky, že těžkopádná česká zemědělská velkovýroba přijde o část peněz, dostávají až komediální charakter. Představitelé velkovýroby vyhrožují, že rozdělí své podniky na malé, ale dotace Bruselu neodpustí. Ministr zemědělství a představitelé zemědělských svazů vytáhli do boje se zbraní nacionalistů, prý jde o národní zájmy (české zemědělství by údajně přišlo o 13 miliard korun).

Zajímavé je, že v jiných zemích se zemědělci o otázky SPO po roce 2013 prakticky nezajímají. „Od toho jsou placení politici a úředníci, aby nám zajistili slušnou existenci.“ Například většina občanů Rakouska od zemědělců požaduje zdravé domácí potraviny a kulturní krajinu jako v minulosti. Je na politicích, jak to zařídí! Když ne, ať táhnou! Vláda je pro občany, nikoli občané pro vládu.

Ve volání českých zemědělských pohlavárů sice také zaznívají slova o domácích potravinách a venkovském prostoru, ovšem „skutek utek“. Volá se po dohnání Západu (staré 15), přitom se dělá všechno opačně. Předání velké části polí energetice, přechod od výroby mléka a hnoje k pastvě dobytka a rušení výkrmu prasat způsobily pokles zemědělské produkce především u nás, a na Slovensku, ve dvou zemích, kde převládá velkovýroba. Ta může převládat, protože má k tomu vytvořené podmínky.

Důvodem, proč se české podniky liší velikostí od ostatních zemí, jsou také nízké nájmy z půdy. Vlastníky často ani nezajímá, kdo na jejich půdě hospodaří a kolik jim platí nájem (často nic). A ti, co to zajímá, čekají, až se cena půdy zvýší a objeví se bohatý kupec, aby ji mohli prodat. V některých oblastech velkovýroba vlastníky půdy doslova vydírá. Když daleko široko není žádný konkurenční zemědělec, dostane vlastník nabídku: nájem ve výši daně, nebo ať si pozemky vezme a platí daně sám. Úřadů se lidé bojí víc než bezplatného pronájmu.

S agrokomisařem EU Dacianem Cioloşem jednal poslanec Skopal, jenž se dozvěděl, že všechny prostředky, které má ČR dostat, by zůstaly v republice i v případě, že bude schváleno zastropování plateb pro velké subjekty. Prostředky, které by velké podniky nedostaly, by mohla ČR použít třeba na podporu nových technologií. To je ovšem píchnutí do vosího hnízda. Chamtivá velkovýroba, podporovaná politiky napříč politického spektra, ve skutečnosti si přeje, aby peníze nezůstaly ani v Bruselu, ani v nových technologiích, ani na českém venkově, ona je chce mít na svých kontech. Velký podnik, na rozdíl od malého zemědělce, snadno se s politikem nebo úředníkem vyrovná. Proto ruka ruku myje, AK, ASZ, ZS, SMO aj. stojí v jednom šiku s vládou, poslanci, senátory. Peníze jsou peníze. Vyplatí se bojovat, i když z toho bude zase ostuda. (fn, 9.5.2011)