Eroze v České republice ohrožuje téměř 45 % celkové rozlohy orné půdy, proto se ministr zemědělství Ivan Fuksa zasadil o přísnější pravidla správné zemědělské praxe tzv. GAEC na erozně ohrožených půdách, která začnou platit od 1. 7. 2011. Podle posledních analýz by mohla při nejhorším možném scénáři eroze poničit až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun. V boji proti erozi jsou nejúčinnějšími nástroji kromě správného hospodaření také obnova krajiny s návratem mezí, remízků či mokřadů a zrychlení pozemkových úprav.
"V socialistických dobách došlo k masivnímu odstraňování historických krajinných prvků, ruku v ruce se scelovaly velké lány, po kterých voda teče o poznání rychleji, začaly se pěstovat pro určité lokality nevhodné plodiny, které riziko eroze zvyšují, a na mnoha místech se prosadil také nevhodný způsob obdělávání," řekl Fuksa. Nejvíce je podle něj vodní i větrnou erozí ohrožena jižní Morava.
Cestu k nápravě současné situaci MZe vidí v dobrém hospodaření a návratu krajiny do jejího dřívějšího stavu. Pravidla pro šetrnější hospodaření (známá pod zkratkou GAEC) mají být od 1. července rozšířena zhruba na 15 procent orné půdy v ČR ze současného přibližně jednoho procenta. Celý článek MZe
Komunisté nejsou u moci už 21 let, takže svádět na ně všechny současné problémy zemědělství je dost hloupé. 21 let bylo možné hospodaření s půdou napravovat. Není třeba zmenšovat velikost zemědělských závodů, ale velikost obhospodařovaných lánů. Všichni velkovýrobci by například povinně se měli podívat do Anglie a Irska, aby viděli, jak lze hospodařit na honech 5-15 ha, ohraničených mezemi, alejemi a remízky. Tak to v českých poměrech dělaly už v 18. a 19. století šlechtické velkostatky. Jiným problémem je vlastní agrotechnika. Osevní postupy, hnojení statkovými hnojivy, orba, a vláčení se vykládají jako přežitky malovýroby, místo toho nastoupilo diskování, umělá hnojiva, chemické hubení plevelů.
Žádné komentáře:
Okomentovat