"Před několika lety jsme doufali, že budeme vývozní zemí, ale bohužel nyní výrazně převažuje dovoz,“ uvedl pro Havlíčkobrodský deník Bohumil Vokál z Výzkumného ústavu bramborářského.
Spolu se zahrádkami se v loňském roce brambory pěstovaly na 35.000 hektarů. Vypěstovalo se 822.000 tun brambor, což je meziročně o 11,5 procenta méně. Chybějící brambory je nutno dovézt, hlavně z Německa, Francie a Rakouska. V sezóně 2007/2008 bylo do České republiky dovezeno 62.628 tun konzumních brambor, ale v období 2009/2010 to už bylo téměř dvakrát tolik - 115.010 tun. Dovoz brambor se zvyšuje i letos, bude dovezeno asi 130.000 tun.
Z výše uvedených dat Česká republika přestává být ve výrobě brambor soběstačná. Pěstování brambor je v současnosti pořád dražší záležitost. Rostou náklady, ceny hnojiv, chemikálií, nafty, mechanizace i lidské práce.
V minulosti, před rokem 1950, nebyla známá chemická ochrana rostlin, nepožívala se ani umělá hnojiva. Stačily chlévský hnůj a sadba. Mechanická kultivace se prováděla potahy, sázení a sběr ručně. Obojí většinou zdarma. Potom se objevila mandelinka bramborová, doprovázená plísní. Bez chemických postřiků se v současnosti brambory pěstovat nedají. Čím víc postřiků, tím lepší vyhlídky. Výsledkem zvýšených nákladů na pěstování není zvýšený výnos. Jde jen o zachranu úrody. Proto tržní chování zemědělců, obiloviny a řepka jsou vděčné plodiny.
Podobné problémy jsou i v jiných zemích, přesto se tam pěstování brambor neomezuje, někdy dokonce zvyšuje. Proč české zemědělství není schopné zajistit ani soběstačnost ve výrobě potravin? Mimo brambor upadá výroba mléka, masa a dalších zemědělských komodit, na úkor obilovin a řepky. Je hlavní příčina úpadku ve velkovýrobním systému nebo v nepochopení významu zemědělství a jeho nedostatečné podpoře ze strany vlády? Asi v obojím. (F. Novotný, 23.3.2011)
Žádné komentáře:
Okomentovat