České mzdy Rakušany nelákají

Podle sdělení ředitele Pracovní komory Michaela Preissla po dlouhé době do okresu Gmünd dojíždí za prací víc lidí, než z okresu vyjíždí. Není to však důvodem k mimořádné radosti, protože v důsledku omezených pracovních možností v okrese ubývá lidí.

Okres Gmünd doplácí na svou polohu u hranic s Českou republikou, protože pro obyvatele okresu je možné dojíždět za prací jen do rakouského vnitrozemí, do okolních okresů a do Vídně. Z okresu Gmünd odjíždí za prací do Vídně asi 600 lidí. Postupem času se tam lidé stěhují. Dojíždění za prací samozřejmě zhoršuje v okrese i dopravu. Z Vídně přijíždí do okresu Gmünd pracovat 142 lidí.

Hranice s Českou republikou není pro pracující Rakušany přínosem. Do okresu Gmünd dojíždí z České republiky asi 600 lidí (Češi a jiní cizinci), ale obráceným směrem, z okresu Gmünd do Čech, nejezdí ani jeden člověk. Rakouští zájemci o práci v Jižních Čechách jsou, ale po dotazu na mzdu, pojištění a další záležitosti okolo zaměstnaneckého poměru se vrátí a nechtějí o práci v Čechách ani slyšet.

Rakouští sedláci blokovali sklady Sparu

Asi 3300 rakouských sedláků ze šesti rakouských zemí včera s 1520 traktory blokovalo sklady obchodního řetězce Spar Östereich. Tento obchodní řetězec je podle sedláků nejchamtivějším a  nejnebezpečnějším obchodem, neboť se na trhu potravinami chová jako neomezený feudální pán. 

Protestující sedláci žádali, aby obchodní řetězce změnily chování na trhu jimž poškozují prvovýrobce potravin. Žádají o zastavení "chronických slev" a také klamání spotřebitelů tím, že na zahraniční potraviny dávají nálepky s rakouskou vlajkou. Předseda zemědělského svazu Strasser žádal Spar, aby změnil především cenovou politiku při prodeji mléka a mléčných výrobků, neboť současné ceny výrobce mléka likvidují.

Sedláky vytočila zpráva o tom, že Spar měl za rok zisk 352 milionů eur (8,8 miliardy Kč). To  je důkazem o vykořisťování rolníků, kteří jsou nuceni prodávat za ceny nižší než jsou výrobní náklady. Rodinné zemědělské podniky už deset let stagnují, zatímco obchod a banky mají stále větší zisky.

Rakouští sedláci poukazují na to, že spotřebitelé ze svých příjmů vydávají stále méně na potraviny, přesto se jím řetězce podbízejí nízkými cenami. V současnosti Rakušan průměrně vydává za potraviny 9,7 procent ze svého příjmu. V Rakousku je 155.000 zemědělských podniků na nichž  obchodní řetězce vydělávají astronomické částky.

Traktorová rebelie ve Španělsku

Také ve Španělsku vyjíždějí zemědělci s traktory do ulic, aby protestovali proti nízkým cenám v obchodních řetězcích. Nízké výkupní cena produkce tamní drobné zemědělce likvidují.

Bouřlivé protesty byly v pátek ve městech Murcia a Tarragona, na traktorech byly nápisy "Zemědělství je na hranici svých sil." Protesty ve Španělsku začaly už před několika týdny. Přibývají inzeráty : "Statek na prodej." 

Protesty zemědělců jsou proti obchodu, který prodává potraviny za nižší ceny, než jsou výrobní náklady zemědělců. Španělská media píší o "Vzpouře traktorů." Španělský ministr zemědělství Luis Planes usilovně jedná se zemědělskými svazy, které zastupojí více než 800.000 zemědělců.

Rozpočet EU 2021-2027 podle Charlese Michela

Sedmiletý rozpočet EU je velký uzel. Předseda Rady EU Charles Michel přišel s dalšími kompromisními návrhy. Strop výdajů by měl být 1,094.800,000.000 eur. Zavedený poplatek za netříděné plastové obaly by měl do bruselské pokladny přivést ročně 15 miliard eur.

25 procent peněz by mělo jít na ochranu klimatu. Regiony, kde se budou uzavírat uhelné doly by měly dostat 7,5 milionu eur. Mimo rozpočet Michel navrhuje zvýšit kapitál Evropské investiční banky o 100 miliard eur.

Výdaje na zemědělství by měly klesnout až na 30 procent. Zemědělství tedy dostane 329,3 miliardy eur, což je o 50 miliard méně než dosud. Rovněž podpora chudých regionů by měla klesnout o 44 miliard eur, na celkových 323,2 miliard eur.

Východoevropským státům, které porušují demokracii a lidská práva (především Polsko a Maďarsko) by platby měly být výrazně sníženy nebo pozastaveny. Avšak tento návrh asi Rada EU neschválí.

Výrazně by  měl být podporován výzkum a vzdělání. Výzkum dostane o 15 miliard eur víc než doposud, celkem 80,9 miliard eur. 21,2 milionu eur dostanou studentské výměnné programy.

Rozpočet na ochranu hranic Frontex se zvýší trojnásobně na 5,1 miliardy eur. V roce 2027 by hranice EU mělo chránit 10.000 pohraničníků. Zbrojní projekty EU dostanou 7 miliard eur.

Rakousko-uherská dohoda o odmítnutí škrtů ve SZP

Rakouská ministryně zemědělství Elisabeth Köstingerová a její maďarský kolega Istvan Nagy se při setkání ve Vídni dohodli, že odmítnou škrty v ve Společné zemědělské politice EU, které navrhuje EK i předseda Rady EU.

Rozpočet EU je v tomto týdnu horkým bramborem, který si přehazují EK, EP i zástupci jednotlivých států EU, kteří se ve čtvrtek a v pátek sejdou v Bruselu. Jedná se rozpočet EU na léta 2021 až 2027.

"Obhájení Společné zemědělské politiky EU je pro nás prioritou," řekl maďarský ministr zemědělství Nagy, "Proto požadujeme, aby zemědělský rozpočet EU byl zachován podle dřívějších návrhů." Rakouská ministryně zemědělství Köstlingerová řekla, že škrty jsou pro ni nepřijatelné. 

Schválení rozpočtu EU nedovolí boj o zemědělské dotace

Krátce před summitem EU se spory o budoucím rozpočtu EU vyostřují. S návrhem krácení zemědělských dotací přišel předseda Rady EU Charles Michel, který navrhuje výdaje na zemědělství snížit ještě o 7,5 miliardy eur. Michel navrhuje stanovit strop výdajů na 1,074 procent hospodářského růstu EU. S návrhen nesouhlasí Francie a protestují proti němu zemědělci v mnoha zemích.

EU by se neměla věnovat hlavně tradičním oblastem jako je Společná zemědělská politika," řekl při návštěvě Paříže nizozemský premiér Mark Rutte. Nizozemsko a Německo jsou připraveny na snížení zemědělských dotací, ale žádají, aby ušetřené finance  šly na ochranu klimatu, digitalizaci, obranu a nové objevy.

V Evropském parlamentu se očekává válka o nový rozpočet na léta 2021 až 2027. Doposud k žádné dohodě nedošlo. Frakce lidovců, socialistů, liberálů a zelených oznámily, že s Michelovým návrhem na krácení zemědělských plateb v žádném případě souhlasit nebudou.

Krácení přímých plateb zlikviduje rodinné zemědělské závody

Krácení zemědělských dotací zlikviduje rodinné závody

Zemědělství čerpá téměř 40 procent rozpočtu Evropské unie a je největší rozpočtovou položkou. V poslední době se v EK ozývají hlasy, že peníze pro zemědělství by se měly škrtat. Agrokomisař EK Janisz Wojciechowski při letošním berlínském veletrhu Grüne Woche prohlásil, že jeho povinností je chránit zemědělce, tedy i platby, které z Bruselu dostávají.

V belgické televizní stanici "Euronews" byl rozhovor s malozemědělcem Guillaume Fastré, který uvedl, že jakékoli škrty jeho práci ohrozí. Dotace, které dostává, převyšují příjmy z hospodaření. Bez podpory EU není schopen dál hospodařit. Zemědělská politika by měla podporovat malé rodinné podniky. které jediné jsou schopné plnit požadavky na ochranu životního prostředí. Bez pomoci EU malé zemědělské závody zaniknou, od roku 2005 jich zmizela čtvrtina a výhledy do budoucnosti nejsou dobré, protože zemědělců mladších 35 let nyní je jen 5 procent.

Milion chvilek táhne Babiše k dalšímu vítězství

Milion chvilek je arogantní tak, že nejen postupně ztrácí sympatie, ale výrazně pomáhá Babišovi. Stačí se podívat na výsledky předcházejících voleb a na současný průzkum. Proběhla legitimní volba člověka, který je sice pro velkou část svých aktivit a názorů kontroverzní, ale především je zajímavý tím, že se rozhodl nahlížet do zákulisí drobných neplatičů daní z řad živnostníků a malých podnikatelů. Tím získal sympatie veřejnosti.

Lidi nejsou hloupí, říká se v jednom filmu o komunistech. Lidé vědí, že hospodaření velkých podniků, včetně Agrofertu, je dnes pod kontrolou státních úřadů i zaměstnanců, ale vidí, jak se chovají drobní  živnostníci v blízkém okolí. StaRší generaCE pamatují socialistické zbohatlíky z řad vedoucích prodejen zelenin, masa, domácích potřeb, restaurací, autoopraven atd. kteří státu (státnímu podniku) odváděli jen oficiální část tržeb, druhá část tržeb pocházející z úplatků a podvodů sloužila ke stavbě luxusních soukromých vil a chat. Jsou současní legální soukromí živnostníci lepší? Jen někteří.

Všechny podvody se nedají odhalil, podvodníci měli a budou vždy mít náskok před zákonem.  Tito lidé vždy najdou způsob jak někoho, včetně státu, okrást. Mimo podvodníků je sorta podnikatelů poctivých, jimž vládní opatření (EET)nevadí.

Dalším Babišovým plusem je, že i přes všechny politické útoky je stále bez ztráty květiny. Opozice mu sice škube nohavice, ale na kůži se nemůže dostat. Velká síla Babišova je v tom, že dokáže zvládnout svou vlastní stranu ANO.  Podrazáci se nejdou všude, i v ANO, ale  tolik jich tam není jako třeba v ČSSD, straně, která jako zástupkyně zaměstnanců a střední třídy by měla zajišťovat dobrou životní úroveň pro všechny občany. Vzájemná hašteřivost socialistů může stranu i vyhnat z parlamentu. Zatím se na jejich místa tlačí rychlokvašené existence, jako je Babiš, jemuž volební kampaň právě dělá Milion chvilek.

Španělští zemědělci demonstrují proti nízkým cenám produkce

Velká demonstrace španělských zemědělců se v uplynulém týdnu konala před ministerstvem zemědělství v Madridu. Demonstrace se konaly i v dalších španělských městech. Organizují je zemědělské svazy COAG, Asaja a UPa. Svaz mladých zemědělců UPA upozornil na šest potravinových řetězců, které se snaží snižovat ceny zboží až pod výrobní náklady zemědělců.

Demonstranti oznámili, pokud nebude jejich situace vyřešena, že vyhlásí generální stávku. Španělský premiér Pedro Sanches vyslovil pochopení pro jejich požadavky a slíbil, že vláda zemědělcům pomůže.

Španělské zemědělství se podle ekonomů dostává do velkých probémů. Z jedné strany se snížily nákupní ceny zemědělstvích produktů, z druhé se zvýšily provozní náklady hlavně mzdy. Nepomáhá ani EU, která místo finanční pomoci, podpory snižuje. Velmi malá je od španělské vlády podpora výroby regionálních potravin.

Ministr zemědělství Luis Planas vyjádřil pochopení pro požadavky zemědělců a slíbil, že se bude snažit problémy cen zemědělské produkce řešit Rovněž bude v rámci SZP jednat o dovozech potravin a clech.

Španělské zemědělství patří mezi největší v EU, v tamním zemědělství pracuje téměř milion lidí. Španělsko patří k největším vývozcům ovoce a zeleniny.

Levné maso ničí zemědělce

Němečtí zákazníci zhýčkaní nízkými cenami nejsou většinou ochotni připlatit si za vysokou kvalitu masa nebo humánní podmínky zvířat. V berlínském řeznictví Jörga Erchingera stojí například kilo kuřecího masa patnáct až šestnáct euro (377 až 403 korun), zatímco supermarkety stejný objem prodávají za 2,99 euro (75 korun).

Agresivní cenová politika supermarketů je trnem v oku německým sedlákům. Například v roce 2017 si stěžovali na ceny mléčných výrobků. Podle zemědělců byla tehdy marže na mléko tak nízká, že měli často problém s pokrytím nákladů.

Podle poslance strany Zelených Friedricha Ostendorffa by se situace farmářů dala vyřešit zvýšením daně z přidané hodnoty masa ze současných sedmi procent na 19 procent. Ušetřené peníze by se investovali do zlepšení životních podmínek zvířat. Aktivistická skupina Greenpeace zase navrhuje zavést novou daň a vyčlenit z ní ty farmáře, kteří svá zvířata chovají v adekvátních humánních podmínkách.

Slevová politika supermarketů přitom není jediným problémem, se kterým se nyní německé zemědělství potýká. Před třemi týdny v rámci veletrhu Grüne Woche farmáři protestovali proti připravované reformě zemědělství, která má výrazně omezit používání hnojiv a pesticidů a zavádí nové značení masa.

Macron láká Polsko na západ

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel poprvé do Polska. Jeho návštěvu komentátoři dávají do souvislosti, které způsobil odchod Velké Británie z EU. Macron údajně se rozhodl ovlivnit situaci v Polsku, jedné z největších zemí EU, ale také jedné z nepřizpůsobivých.

Návštěvu Polska Macron zahájil v pondělí 3. února 2020, přičemž se má setkat s prezidentem Andrzejem Dudou i premiérem Mateuszem Moraweckim. Dnes bude Macron přednášet na Jagelonské univerzitě v Krakově, o vztazích mezi státy.

Komentáře hovoří o tom, že Macron se rozhodl po odchodu Británie dát EU tvář podle svých představ a jako nejvodnější pomocník se mu jeví Polsko, které má velkou schopnost zmírnit excentrické chování dalších států sdružených ve Visegrádu (Maďarska, České republiky, Solenska).

Očekává se, že po odchodu Velké Británie se výrazně zvýší vliv Polska na evropskou politiku. Podle Macrona je mezi Francií a Polskem mnoho rozporů, které by se měly do roku 2024 vyřešit, aby byla spolupráce podle představ starých zemí EU. Polsko nedávno naznačilo, že je ochotno o politických a ekonomických záležitostech jednat.

Neshodu vytváří odpor Polska proti některým normám EU. Problém polských soudů vyvolal jen jednou z velkých překážek mezi Polskem a Francii. Dalšími problémy je nesouhlas s manželstvím osob stejného pohlaví a přijímání uprchlíků. Velkou ránou, které Polsko dalo EU, je nepřipojení k smlouvě o uhlíkové neutralitě.