Čeští divočáci dobývají Rakousko a likvidují tamní sedláky

Divočák zaútočil na děti na dětském hřišti ve vídeňském okrsku Donaustadt. Podle rakouských médií může za podobné případy invaze divokých prasat z ČR.

Divoká prasata už se natolik rozšířila, že se nebojí ani do měst a představují nebezpečí i pro lidi. Příkladem může být právě sobotní případ napadení ve východní části Vídně. Kanec se náhle objevil na hřišti v místním parku a zaútočil na skupinu čtyř dětí. "Děti však naštěstí nezpanikařily a podařilo se jim před zvířetem utéct. Nikdo nebyl zraněn a prase pak zalezlo do křoví," uvedl vídeňský policejní mluvčí vídeňské Patrick Maierhofer. Přivolaným policistům z týmu Cobra nezbylo nic jiného než kance zastřelit. "I když jsou divoká prasata plachá, pokud jsou vyrušena a vystresována - třeba kvůli městskému hluku -, mohou zaútočit na člověka," uvedl Maierhofer.

Některé rakouské noviny přitom nezapomněly připomenout, že za podobně nebezpečná setkání s divokými prasaty, kterých přibývá, může migrace z České republiky. "Od pádu železné opony je cesta z České republiky pro prasata volná. Není divu, že se jejich početní stav v Rakousku tak rapidně zvýšil," uvedl například deník Öberösterreichische Nachrichten.

Rakušané si nestěžují na invazi českých prasat zdaleka poprvé. Přemnožení černé zvěře dávají do souvislosti s Českem prakticky pokaždé, když se kanci objeví v obydlených oblastech nebo způsobí velkou škodu na úrodě. "Tato zvířata se v Česku enormně množí díky překrmování a obrovským plochám osetým kukuřicí. Potom přicházejí k nám, rozhrabávají nesčetné louky a pole s bramborami. A my vůbec nevíme, kdo nám ty mnohamilionové škody zaplatí," stěžoval si už před třemi roky v médiích Erich Weissenbäck, nájemce jedné z honiteb v příhraničním okresu Gmünd.

Podle českých myslivců není na vině liknavost lovců v Česku, nýbrž současný způsob zemědělského hospodaření, který poskytuje kancům ideální podmínky k životu. "Tato zvířata se u nás ještě nikdy neměla tak dobře a neměla takový přísun potravy jako právě dnes," řekl už dříve autorovi tohoto článku Luděk Králíček, odborník na myslivost a ekologii myslivecké jednoty. I v evropském měřítku podle něj Česká republika zřejmě v počtu divokých prasat vede nebo patří na jedno z předních míst. A důvod?

"Není to tím, že by se u nás prasata nestřílela či střílela málo. Problém spočívá ve stavu zemědělské krajiny," řekl Králíček. Na rozdíl například od Rakouska, kde je zemědělská půda rozkouskovaná mezi tisíce malých sedláků na malá pole s různými plodinami, v Česku hospodaří z devadesáti procent velká družstva či akciové společnosti na velkých lánech, často kvůli dosažení co největších zisků osetých řepkou nebo kukuřicí. "A to je skutečný ráj prasat," tvrdí Králíček.

Dominantní samci si podle něj vytvářejí teritoria a slabší samce z nich vytlačují. Proto zvířata přecházejí i hranice do sousedních států. "Jediné řešení je opravdu ve změně zemědělského hospodaření, samotné odstřely nepomohou," tvrdí Králíček.