El Niňo zásluhou kimatických změn sílí

 Nová zpráva předpovídá vysoké ztráty na životech od Nigérie až po USA – a to navíc k již stávajícím dopadům klimatické krize. Podle odhadů klimatologů by v příštích šesti měsících mělo v důsledku zvýšených teplot způsobených super El Niñem zemřít více než 450 000 lidí. Tento počet obětí se přidá k předčasným úmrtím způsobeným teplotami, které již vzrostly v důsledku klimatické krize. Dopad se projeví po celém světě, od Indonésie po Indii a od Nigérie po USA. Očekává se mnoho dalších úmrtí v důsledku sucha, lesních požárů a povodní, které El Niño přináší.

Úmrtí v důsledku veder byla odhadnuta na regionální úrovni a vědci uvedli, žeEl Niňo tyto prognózy proto identifikovaly oblasti, kde by bylo možné zavést opatření na ochranu lidí a zachránit tak životy. Mezi taková opatření by mohly patřit lepší předpovědi veder, chladicí centra, kde mohou lidé najít úkryt, posílení personálu ve zdravotnických zařízeních v nejteplejších obdobích a ochrana pracovníků pracujících venku.

Jev El Niño, který v současné době otepluje planetu, v pondělí překonal nejvyšší teplotu, jaká kdy byla u tohoto jevu zaznamenána, a to několik měsíců před jeho očekávaným vrcholem. Horko je natolik intenzivnější než při předchozích událostech, že ho vědci označili za „ohromující“ a „na úrovni Godzilly“. Jevy El Niño jsou přirozené klimatické jevy, ale mohou být zhoršeny globálním oteplováním.

„Odhad 451 000 lidí je tak velké číslo, že to může být až paralyzující, ale skládá se z rodičů a dětí, prarodičů a sousedů, lidí, kteří chodí do práce, starají se o rodiny a žijí své životy,“ řekl prof. Michael Greenstone, spoluzakladatel Climate Impact Lab a pracovník Chicagské univerzity, který je spoluautorem této zprávy.

Stdený Helgoland bez elektřiny nebude

 Informace o dění na ostrově Helgoland nebyly správné. K výpadku elektřiny internetu a telefonů na ostrově Helgoland nedošlo. Práce na opravě podmořského kabelu u St. Peter-Ordingu (okres Severní Frísko) byly ve čtvrtek odloženy kvůli vysokým vlnám. Nyní byl stanoven nový termín: Provozovatel sítě oznámil, že bagry by měly dorazit mezi 28. zářím a 2. říjnem.  Období bouřlivých vln začíná krátce poté. 

Dnes na ostrově žije asi 1.650 obyvatel. Po ostrově nesmí jezdit motorová vozidla ani jízdní kola, auto tam má jen policie. Plavba z pevniny po moři k ostrovu je náročná a nepříjemná.  Do přístavu mohou vplout jenom místní lodě, ostatní musí zakotvit v přístavišti, cestují přestupují. V zimě k ostrovu žádná cizí loď nesmí, spojení s pevninou obstarává k tomu určená zvláštní loď.

Problém s přívodem elektřiny se nenachází na Helgolandu, ale na pláži St. Peter-Ording. Tam spojka – dutý spojovací kus – spojuje podmořský kabel s podzemním kabelem na pevnině. Toto spojení bylo v minulosti opakovaně odhaleno erozí a muselo být loni znovu zasypáno. Helgolandský kabel byl položen v roce 2009. Dříve se elektřina na ostrově vyráběla výhradně dieselovými generátory.

Původně ostrov patřil Anglii, potom Dánsku, nakonec Německu. Za 2. světové války nechal Hitler na ostrově postavit podzemní pevnost pro ponorky. Koncem dubna 1945 britské letectvo shodilo na ostrov asi 1000 bomb, všech 2000 lidí se přežilo v tunelu z 19. století.

O 2 roky později, 18. dubna 1947, zde na jižním cípu ostrova  Angličané uskutečnili největší nenukleární výbuch na světě, když zde soustředili 4.000 torpédových hlavic, 9.000 vodních bomb, 91.000 granátů. Dohromady 6.700 tun výbušnin. Přesně ve 13 hodin nahromaděnou munici odpálili. Při obrovské explozi, kdy byla pevnost zničena, zvedl se dým  až do výše 9 km.

Americké problémy v zásobování masem

  Prezident Donald Trump v pátek 4. září 2026 podepsal nařízení, jejichž cílem je pomoci farmářům chránit svá stáda před vlky, rozšířit zpracování masa a přejít k označování země původu. Důvodem zásahu jsou vysoké ceny hovězího masa v obchodech.

Nařízení zahrnují opatření, která farmářům umožňují chránit svá stáda před šedými vlky a usnadňují farmářům a farmářům zpracování a prodej potravin z jejich vlastních provozů, uvedl Trump během slavnostního podpisu v Oválné pracovně. Ustanovení o vlcích řeší dlouhodobé nářky farmářů, kteří tvrdí, že vlci se už živí dobytkem, zejména telaty, čímž způsobují ztráty v chovech skotu a nutí producenty vynakládat velké částky peněz na ochranu stád. Šedí vlci však zůstávají nadále chráněni federálním zákonem, přičemž ochrana se liší podle oblastí. K ochraně skotu v USA dochází v době, kdy jsou v obchodech rekordně vysoké ceny hovězího masa, Trump chce chránit rančery také proto, že je ohrožuje neustále zvyšování dovozu hovězího masa ze zahraničí.

Maloobchodní ceny hovězího masa dosáhly letos rekordních úrovní, protože stavy amerického skotu klesly na nejnižší úroveň za 75 let. Sucho a lesní požáry přispěly ke snížení chovu skotu, a snížení výroby hovězího masa. Washingtonské administrativě to zpusobuje vážný politický problém, má za úkol snížit náklady domácností na potraviny, nemůže však ještě více poškodit domácí farmáře. Administrativa minulý týden dočasně rozšířila přístup k dovozu libových hovězích odřezků s nižšími cly o 300 000 metrických tun během tří měsíců s argumentem, že k poklesu cen pro spotřebitele jsou zapotřebí další dodávky. Tento krok vyvolal odpor producentů skotu, kteří tvrdí, že zvýšený dovoz by mohl vyvinout tlak na ceny skotu v USA a ztížit obnovu domácího stáda.

Označování země původu je dlouhodobým požadavkem některých amerických producentů skotu, kteří tvrdí, že spotřebitelé by měli být schopni rozlišit domácí hovězí maso od dovážených produktů. Kongres zrušil povinné požadavky na označování země původu pro hovězí a vepřové maso v roce 2015 po sérii rozhodnutí Světové obchodní organizace, která se týkala námitek Kanady a Mexika. Podle současných pravidel mohou společnosti dobrovolně používat označení „Produkt z USA“ v souladu s federálními požadavky.

Administrativa se touto otázkou označování zabývá, protože se zároveň snaží zvýšit dovoz hovězího masa, aby řešila nedostatek domácích dodávek, a zdůrazňuje tak konkurenční tlaky, které jsou ústředním bodem Trumpovy politiky v oblasti hovězího masa.

Trump argumentoval, že je zapotřebí zvýšit dovoz, aby se spotřebitelům poskytla okamžitá pomoc, zároveň jeho administrativa podporuje zvyšování domácí výroby hovězího. Farmáři však varovali, že další dovoz by mohl podkopat pobídky k rozšíření domácí produkce. Administrativa rovněž oznámila opatření na podporu menších zpracovatelů masa, včetně snahy usnadnit farmářům domácí porážky dobytka, čímž zasáhne dominanci největších masokombinátů v zemi.

Umělá inteligence lže

 Počet případů, kdy umělá inteligence lže, ignoruje pokyny a sleduje cíle škodlivými způsoby, se v červenci téměř zdvojnásobil

Počet případů, kdy se umělá inteligence vymyká kontrole uživatelů, lže, ignoruje pokyny a sleduje své cíle škodlivými způsoby, dosáhl nového maxima. Vyplývá to z výzkumu, který rovněž naznačuje, že se závažnost klamání a nesouladu zhoršuje.

Analýza reálných incidentů ztráty kontroly nad modely umělé inteligence, na které upozornily firmy i jednotlivci, se v červenci ve srovnání s červnem téměř zdvojnásobila – za tento měsíc bylo zaznamenáno více než 300 případů, uvádí observatoř Loss of Control Observatory, která sleduje hlášení uživatelů umělé inteligence na sociální platformě X.

Srpen 1968 a lhostejný lid český

  BL-Čul prý nechápe, jak obrovskou pozornost vyvolalo to nekulaté osmapadesátileté výročí vojenské invaze pěti států Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968. Podle něj se to stalo přece tak dávno, skoro před šedesáti lety. Je to pro většinu současných lidí skoro jako středověk.

 Čul tvrdí, že horší, byla nacistická invaze z 15. března 1939, v důsledku které zahynuly desetitisíce lidí, kdežto v důsledku 21, srpna 1968 sotva dvě stě. Výročí té nacistická invaze nikdy nevyvolávalo takovou pozornost a jako ta invaze sovětská. 

Proč tomu tak je? Konec konců jsme už skoro čtyřicet let od samého pádu komunismu, takže ten osobně zažili také jen starší lidé, ale o komunismu se mluví pořád. Jsou Češi skutečně posedlí tou antikomunistickou ideologií? Vždyť 21. srpen 1968 byl už tak hrozně dávno, a skoro nikdo ho osobně nezažil, tak lidi emocionálně vzpomínají na něco, co ani nebylo tak hrozné.

Čul se mýlí, když tvrdí, že první týden okupace, od 21. srpna 1968 do cca 28. srpna, než se vrátili šéfové komunistické strany z únosu do Moskvy, byl opravdu slavnou etapou českého národa. Ten se prý jako jeden muž postavil proti okupaci, nepřetržitě vysílalo rádio, které všichni podporovali, ulice byly plné invazi zesměšňujících transparentů a kreslených vtipů, takže člověk chodil po ulicích a smál se tomu. 

Čul je na tom asi stejně jako všichni dvacetiletí pamětníci, kteří nejlépe vědí, jako to bylo, protože se to učili ve škole. Kdyby Čul v osmašedesátém roce chodil do dělnických a vesnických hospod, nemohl by napsat, že všichni lidé souhlasili s Pražským jarem a byli proti sovětské okupaci. Nemohl by napsat, že kolaborovat se začalo až za dva roky.

 Byl jsem tehdy několikrát umlčen silnější a hlasitější většinou, když jsem pochválil Dubčeka a dění v jarních ulicích roku 1968: "Za tohle jsme nebojovali, aby se se tady roztahovali nějací kluci a obyčejní lidé je museli živit a platit si doktory." A byly to hlasy převážně nestraníků, nekomunistů. V srpnu byli sice lidé překvapeni okupací, ale divil by se Čul, že nevadila nejméně polovině národa. Různé socialistické organizace asi 14 dní po okupaci oznamovaly do rozhlasu a do redakcí novin, že se vstupem cizích vojsk nesouhlasí. Potom protesty postupně zmlkly, už v září stejné organizace oznamovaly, že souhlasí s moskevskými protokoly a podporují prezidenta Svobodu.

Není pravdou, že Československo bylo dál svobodné ještě asi tak půldruhého roku. Pražané sice ještě na podzim 1968 mohli vyjíždět za hranice, ale Praha nebylo Československo. Na venkově začalo kádrování a prověřování činnosti a názorů už 14 dní po vstupu cizích vojsk. (Nikdo mi nikdy nesdělil skutečný důvod výpovědi ze zaměstnání v lednu 1969, ale domnívám se, že to bylo kvůli tomu, že jsem vedení podniku nahlas kritizoval za kontakty se sovětskými důstojníky.) 

Starší generace vlastně nikdy v roce 1968 kolaborovat s prosovětskými komunisty nepřestala, přidali se po roce 1969 však ke kolaborantům mladí lidé, studenti, kteří na jaře 1968 jásali na náměstích a v srpnu 1968 zapalovali tanky. Být na straně mocných se vyplácelo v minulosti a vyplácí se pořád. (stk)

Vysokým teplotám se Evropa zalíbila

 Miliony lidí po celé Evropě by měly být připraveny na další extrémní vedra, protože na nejrychleji se oteplující kontinent světa se snáší další vlna veder.

Ve Francii, Itálii a Španělsku horko překonalo teploty 35 stupňů Celsia (95 stupňů Fahrenheita).

Přibližně 300 milionů lidí — více než polovina evropské populace — zaznamená teploty přesahující 30 °C.

Nová vlna veder přichází poté, co západní Evropa zažila v historii nejteplejší období od června do července, uvedla v pondělí služba EU Copernicus Climate Change Service (C3S).

Podle údajů C3S teploty v Evropě stoupají dvakrát rychleji než na jiných kontinentech.

Jak v Německu?

Blížící se vlna veder je třetí vlnou extrémních veder, kterou Německo letos v létě zažilo.

Dlouhodobé horko způsobilo, že hladina vody v Rýně v některých oblastech klesla na rekordní minimum. Řeka je jednou z hlavních evropských vodních cest pro přepravu obilí, minerálů, paliv a dalšího zboží.

Sucho ovlivňuje jak německé životní prostředí, tak ekonomiku, přičemž společnosti, které spoléhají na zboží běžně přepravované po vodě, trpí nedostatkem zásob vody.

Francie, Španělsko a Itálie se také připravují na další horko

Nejnovější vlna extrémního horka přichází jen několik týdnů poté, co Francie a Španělsko čelily některým z nejhorších požárů, jaké kdy řešily.Ve Španělsku, kde je stále několik lesních požárů, národní meteorologická agentura AEMET varuje před teplotami nad 35 °C."Vysoké teploty, nahromaděná suchost vegetace a intenzivní tlak na přírodní oblasti kvůli plánovanému cestování vyžadují extrémní preventivní opatření," uvedl ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska.

Vlna veder se rozšíří od Balkánu až po Velkou Británii

Vlna veder se má také rozšířit do částí jihovýchodní Evropy, včetně Řecka, Albánie a Chorvatska.

Desítky milionů lidí ve Spojeném království se také připravují na to, že teploty překročí 30 °C. Britský meteorologický úřad v úterý uvedl, že se očekává, že země letos zaznamená své nejteplejší léto v historii.

Několik evropských zemí včetně Německa, Francie a Španělska letos v létě stanovilo nové teplotní rekordy.

Sucho 2026

  Tráva určená ke krmení zvířat prakticky přestala růst, což znamená, že farmy musí čerpat zásoby krmiva, které si odložily na zimu, což bude mít dopady v pozdějších měsících roku. Odborníci v Kalifornii tvrdí, že během nedávných vln veder, kdy teploty několik dní překračovaly +35 °C, „nechybí půdě jen voda, ale prostředí pro vegetaci, které je tak nepřátelské, že rostliny jsou vystresované, vzdávají život, chtějí zemřít, protože to prostě nevydrží“.

Bez vegetace nedokáže žít ani hmyz, který je potravou pro ptactvo a drobné živočichy.

Profesor Pete Falloon, vedoucí vědecký pracovník britského Meteorologického úřadu  pro oblast potravinové bezpečnosti, který vládě poskytuje poradenství ohledně odolnosti  potravinových systémů, říká, že je nezbytný přechod k regenerativnějším přístupům, lepšímu řízení povodní, akumulaci vody a používání odrůd plodin, které jsou odolnější vůči horku nebo suchu.

„Nemusíme nutně mluvit o vynalezení něčeho zcela nového. Mnoho postupů již existuje. Jde spíše o to, přijmout je a aby je zemědělci v tomto odvětví začali uplatňovat v praxi, experimentovali s nimi, učili se jeden od druhého a zjišťovali, co v různých částech země funguje dobře a co ne.“

Na nepřízeň počasí doplácí v první řadě zemědělství, které je i přes současné velkoměstské odborníky, kteří v době příznivých podmínek tvrdí, že vědí o zemědělství úplně všechno, závislé tak jako v minulosti na přírodě, tedy na Pánu Bohu. 

"Velké sucho bylo roku 962, neb v knížectví českém po celý rok žádný déšť nepřišel. Voda vltavská byla se zkazila natoliko, že hovada lesní, ale ani lidé ji píti nemohli."

"V roce  1590 pršelo v létě jen dvakrát, přes Labe se chodilo pěšky, voda říční stala se nepoživatelnou. Jelikož řeky a potoky vyschly, byla nouze o mletí obilí. Naopak zásluhou horka velmi se vydařila úroda vína."

Ve středověku však neznali lidé rtuťový teploměr ani Celsia či Fahrenheita, takže teploty nejsou změřeny a zaznamenány a není možné je porovnat se současností. Jisté je, že lidé, především šlechta a církev, se suchem bojovali. V 16. století už byly jako hráze proti suchu v celém království stavěny rybníky a na řekách a potocích mlýny s jezy. 

Pivní krize v Německu

 Německé pivovary prožívají krizi, protože spotřeba piva nadále klesá. To má dopad na maloobchodní nabídku a ceny. V prvních pěti měsících roku 2026 se prodej piva zmenšil o 5 procent, po 6% poklesu v roce 2025. Holger Eichele, generální ředitel Německé asociace pivovarníků, to popisuje jako „skutečný pád“. „Od května 2019 pod vlivem pandemie koronaviru a války na Ukrajině pivary musely snížit výrobu piva o 550 milionů litrů, což je zhruba 18 procent,“ vysvětluje Eichele.

Pivovarnická skupina Warsteiner v Severním Porýní-Vestfálsku oznámila snížení kapacity téměř o třetinu. Pivovar v Herfordu bude uzavřen. Pokud se nenajde kupec, bude uzavřen i pivovar v Paderbornu.

Velcí producenti žijí z rezerv, což znamená, že mohou vyrábět pivo levněji, jak vysvětluje generální ředitel společnosti Veltins Volker Kuhl. Páteř odvětví, střední a menší pivovary, je nejvíce zatěžována. Tradiční značky přežívají jen zásluhou různých přesunů výroby.

Ke konsolidaci trhu dochází i v maloobchodě. Regály jsou již dlouho „zaplaveny“ lehkými a nealkoholickými pivy. Nealkoholický segment získává na rozmanitosti, říká marketingový manažer společnosti Veltins Fabian Veltins. Nealkoholické nápoje překročily tržby o 50 procent, zatímco prodej piva klesl o 22 procent.

Mistrovství světa ve fotbale spustilo vlnu slev piva až o 40 procent: „Aby maloobchodníci překonali váhání spotřebitelů a ubránili svou pozici na trhu, snižovali o 10 eur za bednu piva,“ vysvětluje Rainer Emig, obchodní manažer společnosti Veltins.

Podle Marcuse Strobla, experta na nápoje ve společnosti NIQ, která se zabývá průzkumem trhu, byl 4% pokles prodeje piva v prvních šesti měsících roku 2026 stejného rozsahu jako v předchozím roce.

Průměrná cena piva se v Německu zvýšila z 1,59 eura (39,50 Kč) za litr v první polovině roku 2025 na 1,64 eura (40 Kč) za litr v první polovině roku 2026. Maloobchodní tržby proto neklesly tak prudce jako v předchozím roce. Červnové akční ceny byly kvůli mistrovství světa vyšší než v předchozím roce.

„Od mistrovství světa jsme nic neočekávali a nebyli jsme proto zklamáni,“ říká Eichele. Vzhledem k vysokým výrobním nákladům a klesající spotřebě piva „bohužel můžeme očekávat, že počet pivovarů v Německu bude i nadále klesat“. Jedním z pozitivních momentů je rostoucí podíl nealkoholických piv a jejich vedoucí postavení v Evropě.

Zástupce asociace uvádí jako další důvod poklesu spotřeby piva špatné spotřebitelské klima, způsobený přetrvávající politickou nejistotou. Poukazuje také na demografické změny, postpandemické dopady, měnící se návyky. Digitalizace a samotářství  zapůsobily nejvíc mezi mladými lidmi, kteří místo piva konzumují, chemikálie, nealkoholické a jiné alkoholické nápoje. 

Velký pivovar Veltins dokázal pokračovat ve své růstové trajektorii pouze díky akvizici značky Karamalz. V první polovině roku 2026 vzrostl prodej nápojů o 1,3 procenta na 180 milionů litrů. Bez akvizice sladového nápoje od pivovaru Eichbaum v Mannheimu by však prodej klesl o 2,5 procenta. Vlajková značka Veltins Pils zaznamenala v první polovině roku pokles prodeje o 4,3 procenta. Svou roli v tom sehrál i nárůst cen, vysvětlil generální ředitel Veltins.

Lidé v horkém létu

  Vlak na berlínském nádraží byl označen jako přeplněný, protože jeden celý vagón byl zcela prázdný, zapečetěný červenou páskou. Důvod: v tom vagónu selhala klimatizace a z bezpečnostních důvodů, jak informovala hlášení z reproduktorů, tam nikdo nesměl sedět.

23. června, ještě předtím, než velká vlna veder vůbec začala, se celý železniční systém po celé zemi na více než dvě hodiny zastavil kvůli chybě při aktualizaci softwaru. Zatímco udivení lidé, kteří stáli na nástupištích a slyšeli o dalším zpoždění či zrušení spojů, si kladli otázku, jak je možné, že se něco pokazilo v systému, který se pyšní tím, že je nejlepší v historii.

Kdo žil a cestovával vlakem před rokem 1980, jaksi nechápe. Bývala horká léta i v minulosti a lidé přežili. Když byla nějaká klimatizace, tak ta nejjednodušší, nejlevnější a nejúčinnější. V dobytčím vagónu, při cestování na spartakiádu, byl tradiční vojenský způsob klimatizace na železnici, větrací okna u stropu a pootevřené vysouvací dveře. Jinak v každém osobním vlaku i v rychlíku bylo možné otevřít okna, aby dovnitř proudil vzduch, který prostor ochlazoval. Vzduch proudil, i když vlak stál. Pokud výjimečně někde někdo zkolaboval, byl to přirozený jev, se kterým úřady počítaly.

Dříve byli lidé na rozmary přírody zvyklí, pracovalo se za všech teplot. Především práce v zemědělství, speciálně sklizeň všech plodin, se nejúspěšněji provádí za teplého až horkého počasí. Dnes je v nejnovějších strojích klimatizace, dříve, když nejlepší mechanizací byla kosa, srp, vidle a koňský nebo volský potah, mimo klobouku a šátku na hlavě žádná ochrana proti slunečnímu žáru nebyla. Ještě více než lidé trpěla v horku zvířata zapřažená ve vozech a sekačkách. Koně se nemohli bránit útokům hmyzu, oči a jiné partie měli doslova obalené mouchami. Hmyz býval v létě postrachem lesních dělníků, v lese se k polnímu hmyzu přidávali komáři a různé lesní mušky. V lomech a povrchových dolech sice mnoho hmyzu nebývalo, zato se v uzavřených prostorách bez proudění vzduch teplota zvyšovala na dvojnásobek. Určitým řešením v dolech a průmyslu byla změna pracovní doby, přesun do časných ranních hodin. Žádnou mimořádnou slastí v dobách vysokých letních teplot nebývala ani práce v továrnách a kancelářích. Naopak v domech se silnými cihlovými stěnami bývalo lépe.

Dnes se nadává na výpadek klimatizace v zaměstnání, dopravě, doma - a najednou lidé, co si nejvíc na horko stěžují, se jedou opalovat k moři, kde pálí slunce víc než u nich doma. Život tropí hlouposti. 

Ministři provokovali na festivalu opilců

 Ministři kultury a zahraničí se v pekelném vedru 26. a 27. června 2026 naivně vydali do Strážnice na tradiční festival cimbálové hudby. Tento festival sel za vlády komunistů mohl chlubit největším množstvím opilců na hektar. Tradice se nemění ani v tržním hospodářství. Místní opilci už nepřevažují, protože nyní většina přijíždí z Brna a z Prahy. Cimbál prostě je pořád v těle, tak jako kapky divoké turecké a maďarské krve. Ty společně s většími kapkami alkoholu způsobily vyhnání obou ministrů. Pro někoho statečnost, pro jiného ostuda.

Pamětníci rozhlasového vysílání na počátku 50. let si mohou připomenout dobu, kdy mohli z radia jako jediné interprety lidové hudby slyšet cimbálové muziky. Společně se sovětskými častuškami a českými budovatelskými písněmi představoval moravský a slovenský cimbál skoro veškerou hudební produkci Československého rozhlasu. Čím jiným se dala ze země vyhánět západní kultura?

Jakmile tenkrát u nás doma z rádia zazněly divoké housle a juchání šohajů a galánek, okamžitě se rádio vypínalo. Pokud se nečekalo na časové znamení. Ráno byl čas oznamován každých 5 minut. Byla to vlastně zvuková pobídka k odchodu do školy nebo do práce. Mezi časovými znameními vysílal rozhlas "skvosty" cimbálové muziky. Nezapomenutelná byla Jarmila Šuláková, když zpívala: "prv než vyjde, prv než vyjde, prv než vyjde slunéčko." Lidé tomu krátkému slovu dávali jiný význam. Když lidová hudba tak dechovka říkávali tehdy lidé dospělí. Byla v rádiu dechovka také, týdně jeden dva pochody v podání nějaké ústřední vojenské kapely. 

Aby v Čechách lidé si také oblíbili juchání a vřískání cimbálových kapel, za normalizace Jan Slabák z dechovky udělal cimbál. Moravanka zakořenila v Čechách, napodobuje ji nejméně polovina kapel, takže vřískání trumpet a opilecké juchání vytlačilo kultivovanou salónní dechovku Vacka, Valdaufa, Vejvody, Poncara a dalších.