Plasty nelze zakázat

Profesor PAVOL ALEXY spolu so svojimi kolegami pracuje na výrobe nového druhu plastu. V porovnaní s aktuálnym sa nemá vyrábať z ropy. Dôvodom je, že rozklad súčasného plastu v prírode spôsobuje obrovské škody.

"Najstabilnejšie plasty sa v prírode rozkladajú stovky rokov," vraví Alexy.

V súčasnosti sa v spoločnosti plast považuje za niečo zlé, čo veľmi škodí prírode. Je to naozaj tak?

"Plast ako taký nie je toxický. Sú to makromolekuly, ktoré živým organizmom v princípe neškodia. Pokiaľ do plastu nie sú pridané škodlivé aditíva (pozn. red.: pridáva sa do látky či zmesi, aby vylepšila jej vlastnosti) ako napríklad ftaláty (pozn. red.: predstavujú skupinu látok, ktoré dodávajú pružnosť a ohybnosť niektorým plastom). Dnes sa už bežne škodlivé látky do plastov nepridávajú."

To znamená, že ak človek alebo živočích zje plast, neublíži mu?

"Pokiaľ by normálne prešiel tráviacim traktom, tak v tele problémy nespôsobí. Problém je, ak v žalúdku ostane. Potom má človek či živočích tráviaci trakt plný materiálu, ktorý ho síce neotrávi, v zmysle toxínov, ale plast mu nedovolí normálne tráviť a spracovať potravu."

Ak by sme vrchnák z fľaše teda rozsekli na kúsky a zjedli, nič sa nám nestane?

"Ak to je čistý plast (polymér), tak väčšinou prejde trávením bez zmien a človeku sa nič nestane. Neodporúčam to však skúšať, lebo v každom prípade to je cudzorodá látka, ktorá nemá v potrave čo robiť. Látka môže byť toxická, len keď sa dostane do bunky, keďže celý metabolizmus prebieha vnútri v bunkách. Plast je však tak obrovská molekula, že sa do bunky nedostane. Z podobného materiálu, z akého sa robia štuple od fliaš, sa vyrábajú aj častí kĺbových náhrad, napríklad bedrových kĺbov, ktoré sa normálne implantujú a nespôsobujú v tele žiadny problém."

Ak teda nie je toxický a neupchá žalúdok živočícha, je ešte iný dôvod, prečo je plast označovaný za nebezpečný pre život a pre prírodu?

"Ten pojem nemám rád, plast ako taký nie je nebezpečný, ale nevieme s ním vždy správne zaobchádzať. Problém s plastom je ten, že zaberá miesto v ekosystéme. V oceáne nám vzniká nový plastový svetadiel. Dostáva sa do prírody a zaberá miesto, ktoré by inak patrilo mikroorganizmom a vyšším organizmom, ktoré majú v prírode svoje miesto a príroda ich potrebuje pre svoje normálne fungovanie."

Čiže jeho najväčší problém je, že sa v prírode nerozkladá.

"Áno. V oceáne ho potom pojedajú živočíchy a vznikajú problémy, ktoré sú mediálne známe. Ak neskončí v oceánoch, zaberá miesto na tuhých skládkach. Najstabilnejšie plasty sa v prírode rozkladajú stovky rokov."

Preto sa plast recykluje.

"Dodnes je recyklácia veľmi obľúbená a potrebná. Zbierame, pomelieme a vyrobíme z toho istého materiálu nový. Čím viac budeme recyklovať, tým menej materiálov bude na skládke a tým menej nového materiálu musíme na výrobu nových výrobkov použiť. Istým spôsobom je to prínos k ochrane životného prostredia. Ale recyklácia nie je definitívne riešenie problému, je to len oddialenie problému. Nemôžete recyklovať donekonečna."
Zdroj Sme.sk

EET v Chorvatsku neuspěla

Elektronická pokladnička do každé ručičky. Nástup elektronické evidence tržeb má v České republice podobné grády jako v Chorvatsku, v jehož modelu slibujícím zázraky na počkání se tuzemští tvůrci zhlédli. Podchycení finančních toků v maloobchodě a službách mělo rychle vymýtit černý trh, srovnat podmínky pro ty poctivé i nepoctivé, zlepšit morálku plátců daně, a tím pádem následně i zlepšit rozpočet. Součástí zavedení EET v Chorvatsku proto bylo snížení daně z přidané hodnoty, které mělo podpořit prodejce a zvýšit ochotu platit daně. Stejný model posléze částečně přijalo i Česko, které přesunulo restaurace do snížené, 15procentní DPH.

Nutno říci, že chorvatskému rozpočtu účtenka za každou prodanou zmrzlinu nepomohla. Proto se Chorvatsko letos rozhodlo vrátit k původním sazbám a od ledna opět zvýšilo DPH v pohostinství, a to ze 13 na 25 procent. Výsledek? Podle tamního ministerstva financí stouply v prvních dvou měsících 2017 daňové příjmy o 1,3 procenta, u DPH o 1,8 procenta. Ten správný efekt má mít vyšší sazba podle očekávání resortu financí až v následujících měsících, kdy dorazí do Chorvatska turisté a budou ochotni platit vyšší ceny.

Kdo si ovšem pamatuje estrádu kolem zavádění evidence tržeb, bezpochyby si vzpomene i na to, jak chorvatští politici prezentovali EET. Pár měsíců zkušeností jim stačilo na to, aby neváhali tvrdit, že elektronická evidence razantně zvyšuje rozpočtové příjmy a vylepšuje daňovou morálku. I proto Evropská komise ve svém srovnání mezery ve výběru DPH (rozdíl mezi skutečně vybranou daní a tím, co by bylo, kdyby daň poctivě platili všichni) operuje v případě Chorvatska s devíti procenty, zatímco u Německa se podle stejného zdroje nedaří vybrat zhruba deset procent DPH a v Česku cca 16 procent.

Těžko tomu věřit, zejména když se podíváme na šedou ekonomiku v těchto zemích. V Chorvatsku v roce 2016 její podíl dosahoval kolem 27 procent HDP, odhady za Česko a Německo jsou zhruba na polovině. I to je důvod, proč brát slova o chorvatském zázraku EET s rezervou.

Na rozdíl od odhadů, prognóz a vylepšených statistik tvrdá chorvatská čísla výrazné zlepšení neukazují. Tamní ministerstvo financí to bezpochyby ví, bez ohledu na data, kterými se prezentuje navenek, a proto zvýšilo sazbu DPH. Česko si to určitě uvědomuje také, i když také tady jsou první odhady související s evidencí tržeb takřka zázračné. EET je zkrátka jen další, možná o kapku chytřejší "pokladnička". Nikoliv krabička plná zázraků, jak ji prezentují politici, když ji "prodávají" ve volební kampani.Zdroj: ihned.cz

Chovanec zkrotí i karlovarské Vřídlo

Gejzír karlovarského Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku dříve vystřikoval až do výšky 12 metrů.

Vřídlo v r. 1946

Karlovarské unikátní horké Vřídlo drtí jedna rána za druhou. Z fontány vřídelní kolonády jej vyhnal katastrofický stav podzemí, v němž je umístěno technologické zázemí. Nová mísa, z níž pramen nyní tryská z kdysi obdivovaných dvanácti metrů pouze do šestimetrové výše, je popraskaná a magistrát řeší opravu.  Přírodmí jev Vřídlo je nežádoucí hlavně pro Ministerstvo vnitra ČR, které vlastní sousední hotel Tosca, jenž dostane novou fasádu, a tomu se pramen musí přizpůsobit. Tryskat tak bude pouze do výše 3,5 až čtyř metrů.

Manažek HSV Hamburg nalezen pod hladinou Labe

Nezvěstný manažér známého fotbalovéhu klubu HSV Hamburg Timo Kraus byl včera nalezen ve vodě v hamburském přístavu. Policie nalezla tělo mezi pontony u muzeijní lodě Cap San Diego. Podle dokladů a podle ohledání se jedná o Timo Krause.

Timo Kraus byl nezvěstný od 8. ledna letošního roku. Naposledy byl spatřen na večírku v restauraci Blockbräu, odkud šel kolem Labe na taxi. Jeho tělo bylo včera nalezeno o 100 m dál.  Jsou domněnky, že uklouzl na zledovatělém chodníku a spadl do řeky Labe.

Americkí farmári majú obavy zo zámerov Donalda Trumpa

Dohoda medzi USA, Kanadou a Mexikom podpísaná v roku 1992 podľa Trumpa ničí pracovné miesta v USA. Chce ju preto upraviť tak, aby bola "férová" pre amerických zamestnancov. Ak Kanada a Mexiko odmietnu dohodu upraviť, tak Spojené štáty z nej podľa šéfa Bieleho domu vystúpia.

Rozhlasová stanica NPR však upozorňuje, že to zasiahne mnohých amerických farmárov, najmä pestovateľov ovocia a zeleniny. Mnohí totiž majú polia v USA aj v Mexiku. Dôvodom je teplé mexické počasie. Kým je v Spojených štátoch zima, môžu pokračovať v produkcii v Mexiku.
"Presunuli sme sa tam pre celoročnú produkciu, ale aj pre kvalitu," povedal Garland Reiter, riaditeľ americkej firmy produkujúcej jahody a maliny. Dodal tiež, že s Mexičanmi sa dobre spolupracuje: "Sú farmári. Chcú byť farmármi. Je to ich odvetvie." Mexičania podľa neho prejavujú nadšenie z nových metód pestovania či nových odrôd ovocia.

"Mnohí americkí producenti ovocia a zeleniny urobili počas predošlých dvoch desaťročí ten istý krok. Všetci to urobili preto, aby predĺžili svoje obdobie produkcie, a tiež na zníženie nákladov. Robotníci na farmách v Mexiku sú platení veľmi málo v porovnaní s robotníkmi v USA,“ dodala NPR.

Kým v roku 1992 nevyviezlo Mexiko do USA žiadne maliny, dnes ich vyvezie v hodnote 500 miliónov dolárov ročne. Nárast exportu jahôd je podobný. Celková hodnota vyvezenej zeleniny a ovocia je 12 miliárd dolárov ročne.

"Ľudia z poľnohospodárstva hovoria, že tento nárast je predovšetkým výsledkom príchodu amerických firiem do Mexika," uviedla NPR.

Reiter si myslí, že zrušenie NAFTA alebo zavedenie dovoznej dane neprinúti americké firmy odísť z Mexika a presunúť všetko pestovanie do Spojených štátov. Prakticky to ani nepovažuje za možné. Jediným výsledkom podľa neho bude to, že americkí konzumenti budú musieť zaplatiť za ovocie a zeleninu viac.
Zrušenie NAFTA by zasiahlo aj tých amerických farmárov, ktorí vyvážajú z USA do Mexika. Týka sa to najmä producentov mlieka, sóje, kukurice a bravčového mäsa.

Mexiko je najväčším zahraničným odberateľom amerických mliekarenských produktov. Americké firmy vyvezú ročne k južnému susedovi sušené mlieko v hodnote 500 miliónov dolárov a kukuricu, sóju a bravčové mäso za miliardy dolárov.

Tieto komodity si môže Mexiko kúpiť hocikde inde, vďaka dohode NAFTA a geografickej blízkosti však bol najvýhodnejší obchod s USA. Po zrušení bezcolnej zóny by farmári prišli o zákazky.
"Neviem povedať presne, koľko by nás to stálo. Nechceme o tom radšej ani premýšľať," povedal predstaviteľ asociácie producentov mlieka v USA John Wilson.

V Trhových Svinech se vyrábějí brýle nejvyšší kvality

V Trhových Svinech, kde působí od roku 1995 společnost A.Schmied, se vyrábí luxusní brýlenapříklad pro letectví a kosmonautiku a hollywoodské hvězdy. Firma zaměstnává 350 lidí, přes 80 procent z nich tvoří ženy. Skoro polovina firemní produkce se dělá v jižních Čechách, zbytek v rakouském Linci, kde firma roku 1964 vznikla a odkud se z hlavního skladu vozí brýle do celého světa. Na export jde 97 procent výrobků. Nejdůležitější vývozní země jsou USA a Německo, kam směřuje více než polovina produkce. V Rakousku firma prodá tři procenta výrobků.

"Amerika je pro nás extrémně důležitá, největší zákazník. V Evropě jsme poslední roky cítili ekonomickou nejistotu v jižních zemích. Těžké to bylo v Itálii, není to lehké ve Španělsku, kde kupní síla slábne. Spadáme do kategorie vysokých cen, asi jako v automobilovém průmyslu Mercedes, BMW a Audi. A když jako ve Španělsku nemá 30 procent mladých lidí práci, nemají ani dost peněz, aby si koupili dražší brýle," řekl Stütz.

Firma dělá tři značky brýlí. Základní je Silhouette, jichž loni vyrobila 1,2 milionu, z 95 procent se dělají z titanu. Licenční smlouvu má A. Schmied se společností Adidas, pro tu loni vzniklo 800.000 brýlí. Od loňského roku vyrábí novou značku Neubau, levnější, s níž chce oslovit mladší lidi. Loni jich udělala 200.000 kusů.

Titanové bezobroučkové brýle od firmy nosí herci Brad Pitt, Daniel Craig, Julia Robertsová, zpěvák Elton John; sportovní používají třeba fotbalisté Realu Madrid. "Fanouškem plastových brýlí Silhouette je i britská královna, má jich od nás doma mnoho," řekl Stütz."Jsou velmi lehké, elastické, ani je člověk necítí. Na jedny bylo třeba 150 pracovních kroků, ročně jich vyrobíme přes sto tisíc. Udělali jsme jedinou chybu, že jsme si je nenechali patentovat - v Asii nás kopírují, ale kvalita je nesrovnatelná."

Jedny brýle vznikají zároveň v Trhových Svinech a v Linci, mezi městy jezdí denně kamion.

Dobrovolníci z charity pomáhají sedlákům

Zemědělcům ve Švýcarsku, kteří z nějakých důvodů nestíhají práce na usedlostech v horských oblastech  pomáhají dobrovolníci z charitní organizace. Dobrovolníci pomáhají ve stájích, na polích, na stavbách, v domácnosti včetně opatrování dětí. Stačí, aby ti kteří potřebují pomoc, se ohlásili v Charitě s pohotovostí pro horské usedlosti..

"Pracovní zatížení sedláků je stále větší, a když chtějí stačit ekonomickým tlakům, potřebují pomoci," říká ředitel Charity Daniel Grossenbacher, "když zemědělec onemocní, stane se mu úraz a podobně."

V případě potřeby stačí zatelefonovat nebo poslat mail a charita na usedlost dopraví pomocníky, jejichž pobyt je nejméně jeden týden dlouhý. Pracují podle svých schopností. Veškerými náklady na tuto charitní pomoc je ubytování a strava pro dobrovolníky. 

Některé děti budou mít tři rodiče.

Způsob, jak odborníci na vědomí, umožní těm, kteří trpí geneticky podmíněných chorob u žen, které chtějí zažít radost z mateřství, porodit zdravé dítě. K tomu stačí mitochondriální DNA ze třetí rodičem žen.

Metodologie, která má být použita výzkumníky, spočívá v nahrazení vejce jádra jedné ženy v jádru druhého a následném IVF. Takže spolu s DNA otce a matky na plod obdrží také zpočátku zdravé mitochondrie a DNA z jiné žen.

Podle odborníků bude nový způsob snížit počet vrozených genetických poruch.
Ale existují odpůrci této "vědecký průlom". Proti návrhu zákona bylo asi 100 členů parlamentu, katolická církev a skupina lidská práva Alert Human Genetics. Se spustil poplach: změny ve struktuře DNA, mohou vést ke změnám v metabolismu a ovlivňují vzhled budoucích dětí. Jak se tyto děti budou přežívat v prostředí?

Okupace českých zemí 15. 3. 1939

Počátek roku 1939 byl ve znamení zvýšeného nátlaku ze strany Německa a Maďarska. Události tak v březnu nabraly rychlý spád. V Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost, maďarská vojska překročila hranice Podkarpatské Rusi a Maďarsko zaslalo vládě ultimátum požadující okamžité odstoupení tohoto území. Na hranicích Čech a Moravy bylo soustředěno na 200 tisíc německých vojáků a zpravodajské služby již s předstihem varovaly před hrozící okupací.

Emil Hácha

„Rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa.“ (Záznam projevu prezidenta republiky Emila Háchy, Českoislovenský rozhlas, 15. března 1939)

Hácha se snažil zachránit, co se dalo - neúspěšně 
V této situaci se prezident Hácha pokusil jednat s říšským vůdcem Adolfem Hitlerem a zachránit část samostatnosti pro české země. Hácha opouštěl Prahu s představou, že bude s Hitlerem mluvit především o situaci na Slovensku. Slovenský emancipační proces totiž říšský vůdce využil jako důkaz toho, že československý stát se rozpadá a chaosu ve střední Evropě je třeba zabránit vojenským obsazením Čech a Moravy.

Do Berlína Hácha dorazil okolo desáté hodiny večerní, hlavní jednání začalo až po půlnoci 15. března. Po úvodním prohlášení Háchy, který se snažil nastolit téma Slovenska, si slovo vzal Hitler a Háchovi stručně oznámil, že ráno v šest hodin překročí německé vojsko české hranice a případný odpor bude „brutálně všemi prostředky potlačen“. Pokud však Hácha pomůže uklidnit situaci, udělil by Hitler Čechům „jistou dávku národní svobody“. Hácha sice namítal, že nemá prostředky, jak v tak krátké době ovlivnit odpor obyvatelstva, ale dostal k dispozici telefon, aby alespoň informoval vládu a zajistil kapitulaci armády.

Poté mu bylo předloženo memorandum, kterým chtěl Hitler dokázat, že vstup vojsk není agresí, ale výsledkem dohody. Hácha s podpisem váhal, přestože byl pod silným tlakem a dokonce dostal i srdeční záchvat. Nakonec však ustoupil a podepsal dokument, v němž „v zájmu uklidnění vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou vůdce Německé říše.“ Okupace začala podle plánu v šest hodin a během dne vojska nacistického Německa obsadila české země. Zároveň byla vyhlášena samostatná a nezávislá Podkarpatská Rus.

Když se Hácha večer před osmou vrátil z Berlína, již jej na peróně „vítal“ německý generál Eccard von Gablenz a další důstojníci wermachtu. Teprve během schůze vlády na Pražském hradě se prezident dověděl, že v Praze je už i Adolf Hitler.

Protektorát byl Hitlerem vyhlášen již 16. března. Jeho formální hlavou zůstal státní prezident Emil Hácha, on i vláda Rudolfa Berana však byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora. Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath.

Uprchlou medvědici v ZOO bylo nutno zastřelit.

V sobotu odpoledne se v zoologické zahradě v Ostnabrücku podařilo medvědici  jmenující se "Tips"o váze 300 kg přelézt elektrický ohradník, utrhnout zámek na dveřích výběhu, povalit vrata a rozběhnout se po zoo, přičemž po 200 m běhu napadla návštěvnici.

Ošetřovatelé sice ženu zachránili, ale uklidnit medvědici se jim nepodařilo. Medvědice se pokoušela na ně zaútočit, proto nezbývalo než ji zastřelit. V té době byly v zoo asi 4 tisíce lidí.

Ředitel zoo Michael Boer nyní čelí útokům některých ochránců zvířat a medií, proč nebylo zvíře uspáno střelou s anestetikem. Ředitel vysvětlil, že uspávací látka začne u medvěda účinkovat po 15 až 20 minutách a tak dlouho si nemohli dovolit, aby zvíře ohrožovalo lidi. Policie, která přispěchala evakuovat zoo, naopak ocenila jednání zaměstnanců zoo jako správné.

Zastřelená medvědice byla jedním ze dvou kříženců hnědého a ledního medvěda.