Ukradený rakouský trezor byl v ČR zahrabán ve sněhu

Dva litevští občané jsou rakouskou policií podezíráni z ukradení trezoru ze sídla jedné firmy v městě Kautzen. Trezor v noci z 18. na 19. ledna pravděpodobně paletovým vozíkem naložili na vlek za auto a odvezli do Čech, kde ho asi 3 km za státní hranicí zahrabali do sněhu. 

Rakouská policie po trezoru pátrala a uvědomila policii českou. Pro policisty z Nové Bystřice nebylo problémem podle stop trezor nalézt a na zloděje si počkat. Ti přišli 19. ledna ve 20:05 hodin a byli zadrženi. Na žádost státního zástupce EU v Linci byli oba muži (21 a 42 let)  umístěni v českobudějovické věznici. Vyšetřování provádí dolnorakouský kriminalistický úřad a jindřichohradecká kriminální policie.

Na Brexit doplatí hlavně zemědělci - v EU i v Británii

Odchod V. Británie z EU se promítne hlavně v platbách, které jdou pro zemědělce EU. Při zahájení zemědělského veletrhu Grüne Woche v Berlíně to řekl agrokomisař EU Phil Hogan. Platby  zemědělcům představují 38 procent výdajů EU, po britském referendu musí být sníženy o 3 miliardy eur. Je to následek chybějících 8-10 miliard eur, které do bruselské pokladny přicházely z Velké Británie.

Daleko důležitější pro zemědělce EU bude trh, neboť odchodem Británie získají odbytiště po britském zemědělství. Britští zemědělci naopak budou muset hledat nové trhy. Proto Britové usilují o co nejširší spolupráci s EU. Navíc podle oznámení britského ministra zemědělství, britští zemědělci po roce 2012 nebudou dostávat žádné přímé platby. Podporovat zemědělce na trhu bude méně i EU, zemědělci sami budou muset rozhodnout, co budou vyrábět, aby měli odbyt.

Zemědělská politika EU se změní, venkov bude podporován jako celek, aby naplnil očekávání veřejnosti při výrobě bezpečných potravin, což bude záležitost selských rodin, které musejí omládnout. K vzdělání mladých zemědělců musí směrovat pobídky EU.

Na závěr Hogan řekl, že lituje embarga vůči Rusku, že to bylo politické opatření, nikoli zájem jeho a všech zemědělců. Přestože se podařilo výpadek na trho vyrovnat, bude rád, až embargo skončí.

Když se sedlák rozzlobí, tak to stojí zato

Deset aut včetně dvou policejních 4. května 2016 poškodil čelním nakladačem traktoru třiapadesátiletý sedlák Peter F. z Aschebergu ve Šlesvicku-Holštýnsku, když ho rozlobil zvěrolékař, který za pomoci policie chtěl dát jeho zvířatům ušní známky.

Způsobená škoda za 20 minut sedlákova řádění, při němž jednu policejní dodávku obrátil koly vzhůru a na auto zvěrolékaře hodil balík siláže, je odhadnuta na 100.000 eur. Protože se policisté cítili ohroženi na životech, prostříleli všechna kola traktoru a potom se jim jen za pomuci tvrdého zákroku podařilo sedláka zneškodnit. Utrpěl při tom zranění, že musel být hospitalizován. Rovněž jeden policista byl zraněn.

Nyní probíhá u zemského soudu v Kielu soudní proces, který se komplikuje neústupností sedlákovou. Požadavek žaloby je, aby byl trvale umístěn na psychiatrii. Sedlák se hájí tím, že bránil  svá zvířata proti týrání, že hájil svůj majetek, proti svévoli veterináře, který bez jeho svolení odebral zvířatům krev a podobně je týral. Sedlák si do úst nebere servítky, a tak soud zaznamenává jednu urážku za druhou. Na sedlákovu stranu se postavila některá media, která oceňují jeho odhodlanost hájit svobodu.

Jeden zemědělec uživí 155 lidí

Zatímco v roce 1900 jeden sedlák nakrmil 4 lidi, dnes nakrmí 155 lidí. Statistiku zveřejnil ve středu německý Rýnský rolnický svaz. Uvedl, že tento pokrok, kdy 1 ha uživí víc lidí,  je hlavně zásluhou vysokých výnosů obilí.

Před 1. světovou válkou bylo v Německu sklízeno 18,5 q pšenice z 1 ha, v současnosti je to v průměru 77,1 q. V roce 1900 bylo na říšském území Německa 5,6 milionu zemědělských závodů, v nichž byla chována zvířata v hodnotě 20,7 milionu velkých dobytčích jednotek . V té době sloužilo 25 procent zemědělské půdy k výrobě krmiv. V současné době je na stejném území 280.800 zemědělských závodů chovajících jen 13,3 milionu VDJ. Přesto je produkce živočišných produktů mnohem větší než v roce 1900.

Přes velký nárůst produktivity zemědělství je Německo dovozcem zemědělských a potravinářských produktů. V roce 1900 bylo Německo ve výrobě potravin soběstačné na 87 procent. Plně soběstačné na 100 procent není ani v současnosti, což ovšem není způsobeno neschopností potraviny vyrobit, ale požadavkem spotřebitelů, kteří žádají změnu, pestrou nabídku. Podle Rýnského rolnického svazu také hrají při dovozu potravin velkou roli společenskopolitické relevance.

Zemědělská velkovýroba bude v Berlíně demonstrovat proti malovýrobě

Příští týden začne v Berlíně zemědělský veletrh "Grüne Woche", který bude jako obvykle doprovázen protestními akcemi zemědělců. 

Zase se chystají demonstrovat ekologové a malozemědělci proti velkovýrobě a velkým podnikům. Pochodu se v loňském roce účastnilo 5000 lidí.

Proti této demostraci se staví konvenční zemědělci a budou také demonstrovat "Už vás máme dost." Pomlouvačné akce proti velkovýkrmnám a velkochovům jim prý škodí ekonomicky. Nelíbí se jim rozdělování zemědělců na malé a velké, podle nich jsou jen dobré a špatné podniky. Při této demonstraci se očekává účast 1500 lidí, avšak podobné demonstrace mají být i v dalších městech.

Ve východní Evropě mráz zabíjí

Z Polska je hlášeno za jednu noc 10 umrzlých lidí, na Slovensku a Ukrajině po čtyřech. Dalších 24 lidí zemřelou zásluhou otravy oxidem uhelnatým unikajícím z kamen. Polsko bylo také zasaženo smogem, například ve Varšavě byla kvůli smogu veřejná doprava zdarma.

Od začátku roku umrzlo na Ukrajině 8 lidí, mrazy se tam pohybovaly okolo -20°C. V řadě ukrajinských vesnic nejde elektrický proud. V Bělorusku umrzlo 5 lidí, když u Minsku byl meáz -25°C.

Největší mrazy za 30 let jsou na Slovensku. Umrzli tam 4 lidé. Mimo dvou bezdomovců umrzl jeden důchodce na prahu svých dveří a jedna 54 letá žena po podchlazení při cestě z práce zemřela doma.

Největší mrazy jsou v Rusku. Na Urale bylo naměřeno -45°C, v Moskvě -15°C. Tyto teploty jsou nižší o 15° než je průměr na toto období. Podle ruských meteorologů období silných mrazů končí.

Odstřel vlků ve Švédsku může pokračovat

Podle zpráv z medií švédský správní soud zamítl protesty proti odstřelu vlků. Je tedy možné pokračovat v regulaci vlčí populace a v plánovaném odstřelu 24 vlků. První dva vlci byli zastřeleni v uplynulém týdnu.

Podle rozhodnutí soudu musí být odstřel vlků dokončen do 15. února 2017. K regulaci vlčí populace ve Švédsku dochází na základě zjištění, že počet vlků v zemi překročil žádoucí množství, což se projevuje škodami za zemědělských zvířatech. V současnosti je ve Švédsku asi 340 vlků.

Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC) sice vzala rozhodnutí soudu na vědomí, ale pokračuje dál s kritikou lovu vlků, odvolávajíc se situaci v Norsku, kde byl odstřel 47 vlků zastaven. Ochránci přírody upozorňují, že vlk by se opět mohl dostat na seznam ohrožených druhů zvířat.

Američané ve frontách před obchody

Ukončení 2. světové války uvítaly s velkým napětím americké ženy. Čekaly, že vláda konečně uvolní výrobu nylonu pro civilní účely, místo padáků a jiné armádní výstroje, budou chemičky zase vyrábět vlákno na nylonové punčochy.

Aby se zabránilo šílenství před obchody, bylo rozhodnuto, že bude vyrobeno 3,5 milionu párů punčoch, které se začnou prodávat o vánocích 1945. To se nepodařilo. Na trh se před vánocemi dostalo jen několik tisíc párů. Stalo se z nich podpultové zboží, černý trh vydělával.

Přímé platby jako vánoční dárek pro německé zemědělce

Jak oznámil bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner před letošními vánocemi dostalo 105.000 bavorských zemědělců dárek v podobě přímých plateb za celkem 990 milionů eur (26,7 miliard korun).  Platba je na  230.000 ha. Průměr na 1 zemědělský závod je 9430 eur (248.000 Kč).
Mimo toho minulý týden svobodný stát Bavorsko vyplatil zemědělcům na obdělávanou plochu 300 milionů eur (8,1 miliard Kč). Tedy průměrně 2.857 eur (77.142 Kč) na závod)

Ve východoněmeckém Meklenbursku-Dolním Pomořansku, kde je celkem 4.300 zemědělských závodů bylo vyplaceno celkem 385 milionů eur. Průměrně jeden závod obdržel před vánocemi 2015 přímé platby za 85.555 eur (2,31 milionu Kč).

Adventní jarmark v Pohoří na Šumavě uspořádali Rakušané

V idylickém prostředí mezi mohutnými zdmi bývalého barokního kostela P. Marie Dobré rady se potomci bývalých odsunutých usedlíků a další návštěvníci mohli pobavit na adventním jarmarku.

Malý Australan v Pohoří na Šumavě

Organizátorem jarmarku je Erich Altman z vesnice Stadlberg (obec Grosspertholz) jako předseda krajanského spolku jenž se stará o obnovenou činnost pohořského kostela. Nejen pro návštěvníky z Horního Rakouska zde byly nabízeny specialní lahůdky i vánoční dárky. Atrakcí jarmarku byl i kovář předvádějící na kovadlině staré řemeslo. Na jarmarku v Pohoří bylo možné spatřit i zákazníky z Austrálie.

Pohoří na Šumavě leží ve výšce 910 m, zajímavostí je, že za současného mrazivého a mlhavého počasí v v Pohoří se objevuje slunce a polední teploty stoupají nad +5°C.