Ministry zemědělství EU v Berlíně přivítají demonstranti.

Společnost "Moje zemědělství" chce 21. ledna 2012, v při příležitosti summitu ministrů zemědělství pořádaného spolkovou vládou při výstavě "Grüne Woche" v Berlíně, pořádá demonstraci požadující "spravedlivé, udržitelné, selské" zemědělství.

Společnost vyzývá kancléřku Merkelovou a ministryni zemědělství Aignerovou, aby prosazovali zelené a sociální agrární reformy. Doposud však Německo spíše zabraňuje procesu, který zahájil komisař pro zemědělství EU Dacian Cilolos.

"Dotace do zemědělství konečně musí směřovat k sociálnímu a ekologickému zemědělství K OCHRANĚ zvířat," říká Jochen Fritz, vedoucí kampaně "Moje zemědělství." Fritz vidí šanci ve změně systému, ve vhodném rámci pro spravedlivé, ekologické a rolnické zemědělství výhodné pro pro výrobce i spotřebitele. Mimo toho musí spolková vláda usilovat o ukončení spekulací o potravinách zdravých, nikoli vyrobených GM technikou a drastickým chovem zvířat.

Zloděj okradl "chudé" myslivce.

Nečekaně začal nový rok pro zbýšovské myslivce. Když tamní myslivci přišli do své základny, nestačili se divit. Klubovnu totiž navštívil nezvaný host. Zatím neznámý pachatel vzal všechno, co uznal za vhodné.

Z mrazáků odcizil zvířata připravená jako ceny na blížící se tradiční myslivecký ples. Tanečníci tak musí zapomenout na zajímavou výhru v tombole v podobě muflona, srny, zajíce či bažanta. Zmizelo i téměř šedesát kilogramů vykostěného masa připraveného pro kuchaře k výrobě oblíbených specialit. Zloděj si odnesl i propanbutanovou láhev, příbory a další vybavení klubovny.

Mimo odcizení proviantu si nezvaný návštěvník vybil energii i na zařízení luxusní myslivecké klubovny. Poničil vycpané trofejní věci, mrazák a jeho řádění neunikla ani záchodová mísa. Myslivci odhadli škodu na nejméně 60 tisíc korun.

Smrt mladíka, místo silvestrovského ohňostroje.

Jen necelé dvě hodiny žil v roce 2012 osmnáctiletý mladík z dolnorakouské vesnice Waldenstein (8 km od Českých Velenic). Jeho život ukončila kulová puma, která mu vybuchla v ruce a rozbila mu hlavu.

K výbuchu došlo 3 minuty po silvestrovské půlnoci. Došlo k němu za vesnicí, kam se parta mladíků vydala, aby petardami oslavila příchod Nového roku. Přes rychlý příjezd záchranky z Gm¨ndu se lékařům v Zemské klinice nepodařilo mladého muže zachránit.

Pyrotechniku typu kulové pumy je možné v ČR koupit jen na zvláštní povolení. Profesionální ohňostrůjci upozorňují, že puma by se měla odpalovat jen z hmoždíře a nikoli pohozená na zem nebo v ruce a odpálená pomocí zapalovače.

Chrám sv.Víta 23.12.2011: Kto bol na poslednej rozlúčke.

Albánsko: predseda vlády Sali Berisha
Arménsko: podpredseda Národného zhromaždenia Eduard Šarmazanov
Belgicko: korunný princ + podpredseda vlády a minister zahraničných vecí Didier Reynders
Bulharsko: minister zahraničných vecí Nikolaj Mladenov + bývalí prezidenti Žeľu Želev a Petar Stojanov
Británia: predseda vlády David Cameron
Čierna Hora: prezident Filip Vujanovič a námestník ministra zahraničných vecí Ramiz Bašič
Dánsko: minister zahraničných vecí Villy Sövndal
Európska komisia: predseda EK José Manuel Barroso + komisár Štefan Füle,
Európsky parlament: predseda Jerzy Buzek
Fínsko: prezidentka Tarja Halonenová
Francúzsko: prezident Nicolas Sarkozy
Gruzínsko: prezident Michail Saakašvili + minister pre Európu a európsko-atlantickú integráciu Giorgi Baramidze
Holandsko: korunný oranžský princ Viliam Alexander + minister zahraničných vecí Uri Rosenthal
Chorvátsko: prezident Ivo Josipovič
Írsko: bývalá prezidentka Mary Robinsonová
Island: predsedníčka parlamentu Ásta Ragnheidur Jóhannesdóttir
Izrael: minister bez kresla Josi Peled
Japonsko: námestník ministra zahraničných vecí Rjudži Jamane
Jordánsko: princ Hasan bin Talál + princezná Sarwas al-Hasan
Kanada: generálny guvernér David Johnston
Kosovo: prezidentka Atifete Jahjagová
Litva: prezidentka Dalia Grybauskaite a bývalý prezident Vytautas Landsbergis
Lotyšsko: prezident Andris Bérziňš + bývalá prezidentka Vaira Vike-Freibergová
Luxembursko: veľkovojvoda Henrich I. Luxemburský a podpredseda vlády a minister zahraničných vecí Jean Asselborn,
Maďarsko: prezident Pál Schmitt
Maltézsky rad: osobitný vyslanec Johannes Lobkowicz
Malta: bývalý prezident Ugo Mifsu Bonnici
Macedónsko: prezident Gjorge Ivanov
Moldavsko: bývalý prezident Petru Lucinschi
NATO: zástupca generálneho tajomníka Claudio Bisogniero
Nemecko: prezident Christian Wulff
Nórsko: predseda parlamentu Dag Terje Andersen
Poľsko: maršálek Senátu Bogdan Borusewicz + bývalý prezident Lech Walesa + bývalý predseda vlády Tadeusz Mazowiecki
Portugalsko: minister zahraničných vecí Paulo Sacadura Cabral Portas
Rakúsko: prezident Heinz Fischer + manželka bývalého rakúskeho prezidenta Margot Klestilová-Löfflerová
Rumunsko: prezident Traian Basescu + bývalý prezident Emil Constantinescu
Rusko: splnomocnenec pre ľudské práva Vladimir Petrovič Lukin
Slovensko: prezident Ivan Gašparovič + predsedníčka vlády Iveta Radičová + podpredseda NR SR Milan Hort + minister zahraničných vecí Mikuláš Dzurinda + bývalý prezident Rudolf Schuster + vedúci Kancelárie prezidenta SR a bývalý podpredseda vlády ČSFR Milan Čič
Slovinsko: prezident Danilo Türk + bývalý prezident Milan Kučan
Španielsko: predseda Senátu Pío García Escudero + Santiago Cabanas Ansorena, generálny riaditeľ pre zahraničnú politiku MZV
Švédsko: minister zahraničných vecí Carl Bildt
Švajčiarsko: viceprezidentka (a prezidentka pre rok 2012) Eveline Widmer Schlumpfová
Ukrajina: minister zahraničných vecí Kosťantyn Hryščenko
USA: ministerka zahraničných vecí Hillary Clintonová + bývalý prezident Bill Clinton + bývalá ministerka zahraničných vecí Madeleine Albrightová
Vatikán: mimoriadny vyslanec pápeža kardinál Coppa + apoštolský nuncius Mons. Giuseppe Leanza

Pozor na rakouských dálnicích!

Od dnešního dne platí na rakouských dálnicích nový předpis, podle něhož při jízdě houkajícího vozidla záchranné služby musí řidiči uvolnit střed vozovky, aby se na středové čáře vytvořil volný pruh pro vozidla záchranky.

Při hustém provozu musí řidiči v levém pruhu zajet vlevo k dělícímu pruhu, v pravém pruhu musí zajet vpravo. V případě, že jsou tři pruhy v jednom směru, musí pro záchranku být volná čára vlevo, směrem ke středu dálnice. Zablokování vozu záchranky na přerušované čáře bude trestáno pokutou 2.180 eur (56.680 Kč). Změna platí od 1.1.2012 a nemá přechodné období.

Zvyšují se rovněž ceny rakouských dálničních známek:

Osobní vozy platí na rok: 77,80 eur (2.022 Kč)

Osobní vozy platí na 10 dní 7,90 eur (205 Kč)

Osobní vozy platí na 2 měsíce: 23,40 eur (608 Kč)

Motocykly platí na rok: 31,00 eur (806,- Kč)

Nejméně mrtvých na silnicích od roku 1952.

Zatímco Česká republika oznámila za loňský rok 701 mrtvých při dopravních nehodách, v Rakousku, které je počtem obyvatelstva přibližně stejné, je to 552 obětí nehod. Jedná se o nejnižší číslo od roku 1950, odkdy se v Rakousku vede statistika. Je to proti roku 2010 snížení o 31 mrtvých (5,6 procent). (V ČR byl proti roku 2010 počet mrtvých nižší o 52 osob.)

Prudký úbytek smrtelných nehod v Rakousku nastal po roce 1999, kdy na silnicích zemřelo 1.079 lidí. Za 12 let se počet obětí dopravních nehod snížil téměř na polovinu. Smutný rekord drží rok 1972, kdy na rakouských silnicích zemřelo 2.948 lidí (pětkrát více než v roce 2011).

Polovinu mrtvých tvoří osádky osobních vozů, 3 % řidiči nákladních vozů, 12 % motocyklisté, 3 % řidiči mopedů a skůtrů, 7,6 % cyklisté (včetně 2 řidičů elektrických kol), 86 chodců (z nich 35 zemřelo vlastní vinou, 51 zavinili řidiči). Více než polovina cyklistů zemřela vlastní vinou.

Obaly nejsou potraviny, proto se neplatí.

Zajímavá změna je od 1. ledna v rakouských obchodech potravinami. Prodejna při výpočtu ceny musí od váhy zboží (uzeniny, ovoce, zelenina, mléčné výrobky atd.) odečíst váhu obalu.

Dnes začalo dánské předsednictví EU.

Po Polsku dnes předsednictví Evropské unie přebírá Dánsko, které si za hlavní úkol stanovilo urovnat vztahy mezi Velkou Británií a ostatními zeměmi EU. Dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová zároveň slíbila, že se bude snažit zabránit postupnému rozdělování unie na členy a nečleny eurozóny.

Protože se britskému premiérovi Davidu Cameronovi v Bruselu nepodařilo obhájit výjimky (sobecké chování britských bank), odmítl se připojit k novému unijnímu paktu na zpřísnění rozpočtové disciplíny. Od té doby se stále víc spekuluje o tom, jak bude pokračovat působení Spojeného království v rámci EU. Zdá se, že teprve po pětadvaceti létech se v plné síle projevují následky řádění britské premiérky Margaret Thatcherové, která průmyslovou výrobu a zaměstnanost nahradila bankovními operacemi (obchodováním s větrem) a sociálními problémy obyvatelstva.

Dánsko, které sice patří mezi 10 unijních zemí bez společné měny, se k základům fiskální unie aktivně připojilo, na rozdíl od Londýna. Kodaň stanovila hospodářskou odpovědnost EU za hlavní cíl svého předsednictví a chce podporovat německou snahu o posílení fiskální disciplíny v Evropě. Považuje za velmi důležité, aby se Británie nedostávala do stále větší izolace.

Během šestiměsíčního předsednictví čeká Dány také rozhodující díl práce na jednání o rozpočtovém rámci EU pro roky 2014 až 2020. Kromě rozdělení výdajů se očekávají spory i o příjmovou stránku evropského rozpočtu, neboť se bude jednat o zavedení daně z finančních transakcí. To je ovšem jeden z hlavních důvodů britského trucování.

Jako další cíle svého předsednictví si Dánsko klade budování evropské dopravní a energetické infrastruktury. Usiluje také o vytvoření dlouhodobé ekologické strategie EU, která by stanovila cíle až do roku 2020. Kodaň chce také dojít k mechanismu, jak by EU mohla čelit novým bezpečnostním hrozbám souvisejícím s imigrací v prostoru Středomoří, které se vynořily jako důsledek letošních politických změn v severní Africe.

V Německu se očekává zvýšení nájmů z půdy.

V roce 2012 se očekávají vyšší pachty.

V roce 2010 bylo u 9 procent německé půdy placeno nájemné větší než 400 eur (10.400 Kč)/hektar. V této ceně je pronajímáno 11 procent orné půdy a 2 procenta luk. U 22 procent pozemků je nájem okolo 100 eur (2.600 Kč)/ha. V roce 2012 se očekává velké zvyšování nájmů z půdy.

Grafické znázornění nájmů na orné půdě a na loukách v Německu.

Na území Německa jsou průměrné nájmy 255 eur (6.630 Kč)/ha, přičemž od roku 2007 stouply o 9 procent. Německo je i po 22 letech od pádu Berlínské zdi specifické rozdílným způsobem zemědělstvím v bývalém Západním a Východním Německu. Na území bývalého Západního Německa jsou průměrné nájmy 347 eur (9.022 Kč)/ha. Ve východním Německu jsou průměrné nájmy poloviční, 166 eur (4.316 Kč)/ha, přičemž od roku 2007 stouply o 16 procent.

Průměrná cena zemědělské půdy v Německu je 11.900 eur (309.400 Kč)/ha. Ve starých německých zemích je cena orné půdy 18.700 eur (486.200 Kč)/ha, v nových německých zemích stojí orná půda 7.400 eur (192.400 Kč)/ha

Bojkot nákupu neoznačených potravin.

Svaz německých ochránců zvířat vyzval německé obyvatelstvo, aby od nového roku bojkotovalo (nekupovalo) potraviny z vajec, na nichž není označen původ vajec. Důvodem je dovoz vajec ze zemí, kde není zakázán chov slepic v malých klecích. Podle německých předpisů sice tato vejce není možné prodávat v obchodě, ale je možno je dávat do potravinářských výrobků.

Proto Svaz německých ochránců zvířat doporučuje spotřebitelům, aby potraviny, na nichž není uvedeno, jakým způsobem byly slepice chovány, nekupovali. Do nákupního vozíku by měli dávat potraviny jen označené Bio-, volný výběh nebo volné ustájení. V Německu zákaz chovu slepic v klecích platí už dva roky.

Rakouské krávy mají od 1.1.2012 větší svobodu.

Kdo na počátku 90. let minulého století projížděl Rakouskem, spatřil pasoucí dobytek jen výjimečně. V té době většina dobytka byla trvale přivázána u žlabů ve stájích, tak jak se to dělalo po staletí. Kdo se dostal do rakouských vesnic na konci 90. let, mohl v selských dvorech také tu a tam pozorovat stavební ruch. Byla to reakce na rakouský zákon zákazující přivazování skotu. Na stáje s volným ustájením většinou byly přestavovány stodoly. Intenzivnější výstavba nových stájí začala až po roce 2005.

Zákon o zákazu přivazování skotu byl v Rakousku schválen už v roce 1996, přičemž bylo stanoveno desetileté přechodné období, ve kterém mohli sedláci nové stáje zřizovat. Na výstavbu nových stájí poskytla dotace EU, ale hlavně rakouská vláda. Protože do roku 2006 se mnoho nezměnilo, velké množství sedláků nestačilo na volný způsob ustájení přejít, bylo přechodné období prodlouženo o dalších 5 let. Definitivně zákaz trvalého přivazování skotu v Rakousku tedy platí od 1. 1. 2012.

I po patnácti létech po schválení zákona mnoho zemědělců volné ustájení skotu odmítá s odůvodněním, že zvířata jsou na řetězu spokojena, cítí se bezpečna - nejsou vystavována stresu z života ve stádu. Navíc přivázaná zvířata se snáze kontrolují, individuálně krmí, ošetřují, čistí a dojí, snáz se uklízí hnůj, dává čerstvá podestýlka, je pod kontrolou připouštění, telení, odchov telat atd. Útěchou pro sedláky, kteří volné ustájení odmítají, je prohlášení veterinářů, že kontroly dodržování zákona se nebudou uskutečňovat. Například v okrese Gmünd je okolo 800 chovatelů skotu (průměrně 28 ks/podnik), z nichž jen asi 35 procent přešlo na volné ustájení.

Ekologové tvrdí, že volné ustájení zlepšuje kvalitu dobytčího života, že zvířeti stačí 8 hodin odpočinku, ve zbývajícím čase se chce volně pohybovat. Skot je svou podstatou zvíře pohybující se volně v přírodě. Tvrdí, že volné ustájení odstraňuje i hodně práce ošetřovatelů.

Rusové se krize nebojí, Sibiř se chce odtrhnout a být v USA.

Demonstrace, které na závěr letošního roku v Rusku proběhly, trochu zamotaly hlavy politikům i komentátorům. Nezaskočily je přímo požadavky demonstrantů, ale klidný průběh. Objevily se domněnky, že buď se jedná o potřebu lidí sejít se a společně se vykřičet, nebo je to jakýsi doutnající knot, který může způsobit pořádnou detonaci.

V předvánoční době ve 136 obcích (ve 46 oblastech Ruska) proběhl průzkum, jak Rusové budou trávit vánoční svátky.

26 % vycházky v přírodě

16 % chodit s dětmi na besídky a do kina (v roce 2009 jen 9%)

15 % sportovní činnost (brusle, lyže, sáňky) (2009 - 14 %)

11 % chtělo pracovat

11 % být o svátcích na chatě nebo chalupě

8 % navštěvovat restaurace a taneční zábavy (v roce 2009 to bylo 9%)

2 % Rusů chtělo vánoce trávit v zahraničí (v roce 2009 také 2%)

1 % lidí chtělo trávit svátky jen doma (v roce 2009 to byly 2 %)

Z toho že lidé nešetří a nezůstávají doma, vyvodil sociolog Valerij Fedorov závěr, že nemají obavy o budoucnost a hospodářské krize se neobávají.

Sibiř nechce být součástí Ruska.

V průběhu posledního sčítání lidu vzniklo na Sibiři politické hnutí usilující o odtržení Sibiře od Ruské federace, prohlášení Sibiřanů za samostatný národ a následné připojení Sibiře ke Spojeným státům. Hnutí je na Sibiři poměrně populární, obyvatelé Sibiře mají pocit, že "dotují" Rusko. Že dávají více, než dostávají. A že jsou pro Rusko "dojná kráva".

V čele separatistického hnutí je sedmatřicetiletý Vladimír Kyseljov. Požaduje zbavit se vlivu Moskvy, ale sám říká, že samostatná Sibiř nemá šanci na vlastní život a řešení vidí v tom, že bude připojena ke Spojeným státům podobně jako Aljaška nebo Kalifornie.

Kyseljov říká, že bude provedeno referendum, pomoc s referendem poskytnou Spojené státy. Spojené státy se té myšlence nebrání. Zbigněv Brezinski už hovořil o vytvoření nového comonwealth od Vancouveru po Vladivostok.

Jak se žije a zdražuje v Rakousku.

„Rakušané, to jsou také Češi,“ říkával herec Pavel Landovský, který v Rakousku strávil nedobrovolně kus života. A z mnoha hledisek měl pravdu. Při pohledu do statistik mají Rakušané více než dvojnásobné příjmy, než jsou v ČR, a proti obyvatelům ČR mnohem lepší podmínky k práci, podnikání, bydlení atd., přesto jsou neustále nespokojení a pořád si na něco stěžují jako Češi. Nadávají také soustavně na vládu, na politiky, na úřady, na zbohatlíky i na kriminalitu.

Zdražování služeb v Rakousku:

-na hodinový výdělek automechanika musel v roce 1980 dělník v průmyslu pracovat 4 hodiny 39 minut, dneska musí pracovat 7 hodin 21 minut

-na to, co v roce 1980 vyděl

al instalatér za 1 hodinu, musel dělník v průmyslu pracovat 4 hodiny 47 minut, v současnosti musí na to pracovat 6 hodin 32 minut.

1980 2011

0,600 kg Špenát 13,6 min. 7,5 min

1 kg cukr krystal 10,4 min 5,- min

Na druhé straně došlo k zlevnění průmyslového zboží, hlavně elektroniky. V roce 1980 musel na koupení fotoaparátu-zrcadlovky dělník pracovat 151 hodin, v roce 2011 mu stačilo pracovat pouze 17 hodin.

Jak dlouhou musel dělník pracovat v roce 2002 a v roce 2011, aby mohl zaplatit:

Deset nejbohatších Rakušanů v roce 2011 mělo majetek za 63,5 miliard € (1.651 mld

Kč).

10. Rodina Kahane 1,6 miliard € (41,6 mld Kč) (banky mj.v Lichtenšteinsku)

9. Franz Strohsack 1,7 mld E (44,2 mld Kč) (jezdecké stáje, golfová hřiště)

8. Martin Schlaff 2,2 mld € (57,2 mld Kč) (investor)

7. Swarovski-Clan 2,5 mld € (65 mld Kč)

6. Heidi Horten 3 mld € (78mld Kč) (vdova po průmyslníkovi Helmutu Hortenovi)

5. Rodina Wlaschek 3,5 mld € (91 mld Kč) (zakladatel řetězce Billa)

4. Johann Graf 4 lid € (/104 mld Kč) (hrací automaty)

3. Dietrich Mateschitz 5 mld € (130 mld Kč) (Red Bull)

2. Friedrich Karl Flick. Lange 6,2 mld € (161 mld Kč)(průmyslník).

1. Piech & Porsche 33,8 mld € (878 mld Kč) (chov koní)