Rasové problémy způsobila vláda.

Demokracie, lidská práva a Schengen selhávají, proti cikánům jsou bezmocné. Selhává i česká vláda, která snad romský problém ještě podporuje, aby veřejnost byla odvedena od protilidových reforem. Se sociálními platbami to nejde, bez nich také ne.

Hlavní problém způsobili komunisti. Zrušení domovské příslušnosti po roce 1948 bylo zřejmě na přání Slováků, kteří se potřebovali kočovných cikánů zbavit a násilím je vyháněli do českých zemí. Když se po roce 1989 o obnovení domovských obcí začalo hovořit, byl proti hlavně Václav Klaus. Výsledek se dostavuje, řady Romů jsou neustále rozšiřovány nově příchozími ze Slovenska, Rumunska, Maďarska. Jaké procento z nich přichází pracovat? Když práce není pro 10 procent místního obyvatelstva?

Pokud bez násilí není řešení, měl by konat stát. Ideální by bylo vytvoření dostatku pracovních míst a zrušení podpor v nezaměstnanosti. To samozřejmě není zájem současného režimu, který intenzivně usiluje o rozdělení obyvatelstva na bohaté a chudé, vytvořit napětí a pohodlně vládnout. Vláda by chtěla obcím odebrat i ta poslední bezvýznamná práva, která mají, nechat jim jen povinnosti. Když nebudou obce mít právo nežádoucí osoby násilím vystěhovat, ujmou se toho rasisti a nacisti a dostanou se k moci fašistické organizace, na což opět doplatí slušní lidé. (J. Krž, 12.9.2011)

Zemědělství dostane další peníze na národní platby.

Sněmovní zemědělský výbor doporučil, aby celá částka 1,1 miliardy korun, určená k navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství, šla na posílení národních dotačních zdrojů. Původní vládní návrh přitom počítal s tím, že by na ně šlo pouze 540 milionů korun.

V těchto programech se podle něj počítá mj. s podporou chovu prasat a drůbeže, tyto programy však ještě musí uznat Evropská komise.

Přesunuté peníze by měly jít také na programy odbahňování rybníků, příspěvek by mohli dostat i včelaři, osiváři a část peněz by mohla jít i do nákazového fondu. Výbor požádal ministra zemědělství, aby poslance do konce listopadu informoval o tom, jak přesně tyto přesunuté peníze použije.

Sedlákův pes je chytřejší než vláda.

V současnosti se Petr P. hospodaří v Jindřichovicích pod Smrkem. Má sedmdesát hektarů, chová přes padesát krav. Po pokusech pokusech (mj. starosta, náměstek ministra) prosadit slušnou politiku vrátil se k sedlačině. Jeho pes je prý inteligentnější než většina současných poslanců. Petr P. nemá televizi, nečte noviny, a důležité zprávy se dozvídá v autě z rádia. Dnešní vládu považuje nejen za nejhorší, ale i za nezkorumpovanější.

„Můj pes ovládá asi osm povelů. Poslanec jen dva. Zvedni ruku a nech ji ležet. A existují tací, co jsou schopni se splést, kdežto můj pes se neplete nikdy. Vlastně se ještě musí hlídat, aby si před kamerami neposlintali kravatu.“ říká bývalý člen ODS a Strany zelených.

Vystudoval vysokou školu v Mnichově, živil se různě. Přivydělával si mimo jiné i jako hrobník. „Zákonodárci nejsou hrobaři, ale prohnilé zdechliny. Kdybych byl v politice, připadal bych si, že na mě do hrobu někdo hází hlínu," řekl pro ParlamentníListy.cz.

„Začíná se sice potírat malá korupce, ale ta velká jen kvete. Rozhodnutí vlády směřují k posílení vlivu pár nadnárodních podnikatelských skupin. Hlavně těch energetických, farmaceutických, bankovních a pojišťovacích, které si tuhle zemi už rozdělily. Dnešní vláda nebere žádné ohledy na lidi," míní. Největším zlem je podle něj ministr financí Miroslav Kalousek, jenž vládě de facto šéfuje. „Je to prototyp moderního šmejda…“

Tak se nám ta holka vdává.

Česká Miss 2009 Iveta Lutovská se zítra vdává. Velkolepá svatba s podnikatelem Jaroslavem Vítem se uskuteční v pátek 9. září na zámku v Pardubicích. Pořadatelská agentura jediné národní soutěže krásy jí věnovala luxusní hodinky osázené diamanty.

Zvyk, že by se vdavky měly konat v místě bydliště nevěsty, rodačka z Třeboně porušila nevědomky. Dozvěděla se o něm až poté, co bylo místo obřadu vybráno.(?) "Chtěli bychom, aby si s námi naše rodiny a přátelé svatební den užili,“ říká Iveta Lutovská.

Domácí porážky skotu budou legální.

Poslanecká sněmovna jako obvykle přehlasovala Senát, který chtěl z novely veterinárního zákona vypustit domácí porážky skotu. Senátoři se obávali hlavně hygienických rizik. Zákon nyní dostane k podpisu prezident republiky.

Chovatel bude muset podle nové podoby zákona nahlásit každou domácí porážku skotu a jelenovité zvěře sedm dní předem krajské veterinární správě. Domácí porážky skotu se nelíbí potravinářské komoře a zpracovatelům masa. Ti se obávají, že maso z těchto porážek skončí v nelegálním obchodu. Chovatelé naopak označují tvrzení zpracovatelů jako účelovou propagandu velkých zpracovatelských podniků, které vždy likvidují drobnou konkurenci. 

Novela také slučuje pracoviště Státní veterinární správy a rozšiřuje okruh osob, které mohou označovat zvířata například čipem nebo cejchem. Dosud to mohl dělat pouze veterinář nebo veterinární technik. Nově to bude moci dělat každý, kdo absolvuje zvláštní vzdělání a získá osvědčení. Předloha rovněž upravuje podmínky, za jakých může farmář prodávat syrové mléko a smetanu prostřednictvím automatu. Bude ho moci prodávat v tom kraji, kde má chov, i v krajích sousedních.

Pivovary nechtějí český chmel.

Bavorští pěstitelé chmele si chválí letošní úrodu. Přes silné červnové krupobití a deště, které chmelnice poškodily, očekávají vynikající úrodu. Odhadují sklizeň na 637.000 centů.

Před pár desetiletími bylo období zrání švestek zlým snem pivařů. V tomto období se piva kazila ještě dřív, než opustila brány pivovarů. Pivo dostávalo nevzhledný zákal a nakyslou chuť. Pivovarníci to zdůvodňovali vším možným.

Lid pivařský měl pro to vysvětlení švestkové: "V době zrání švestek se ve vzduchu pohybují nějaké švestkové bakterie či plísně, které se v pivovarech dostávají do zrajícího piva." Jiní odborníci z lidu to vysvětlovali jinak: "Jedná se nevyzrálé pivo. Po letní sezóně, kdy je zvýšený odbyt, jsou zásoby vyzrálého piva vyčerpány, takže se expeduje pivo nedozrálé." V té době se pivo ještě nepasterizovalo, slad si pivovary vyráběly samy a používaly pravý chmel, nikoli "chmelové produkty" (jak uvádějí současní výrobci nápoje zvaného pivo).

Sklizeň chmele před rokem 1948 bývala příležitost pro námezdní pracovní síly a pro lidi nezaměstnané, kteří se k chmelnicím stahovali z velkých dálek. Po roce 1948 nastal problém se sháněním česačů chmele, protože všichni dospělí museli pracovat. Režim si věděl rady. Hodil to na krk středním a vysokým školám. Postupem času na chmelnicích přibývala sklizňová mechanizace, takže v současnosti je třeba lidí podstatně méně.

V posledních dvaceti letech v České republice ubylo mnoho chmelnic. Přesto se čeští pěstitelé obávají, že chmel, na který nebude odbyt, nebudou sklízet a nechají ho shnít na chmelnicích. České pivovary vlastní produkci (vícestupňové pivo) vyvážejí do zahraničí a pro potřebu rozhodující supermarketové části české veřejnosti si nechávají vyrábět pivo v zahraničí (hlavně Polsko), které téměř žádný chmel neobsahuje.

Bavorští pěstitelé chmele očekávají sklizeň 40,8 centů z hektaru, což je nad dlouhodobým průměrem (37q). Výborná má být i kvalita, jak uvedl bavorský ministr zemědělství Brunner. Německo je největším producentem chmelu na světě a své pozice se nechce vzdát, proto usilovně zavádí nové odrůdy a technologie, aby uspokojilo zájem pivovarů na celém světě.

Podle nejnovějších výsledků výzkumu je možnost snížit náklady na pěstování chmele. Ukázalo se, že optimální výška chmelnic je 6 metrů, nikoli 7 metrů, jež je všude zavedena. Tím se ušetří asi 2.000 eur na hektar (současné celkové náklady jsou 15.000 až 20.000 eur). Při snížení výšky se očekává dokonalejší aplikace chemických přípravků na vrcholu a méně plísní, které jsou úhlavním nepřítelem chmelařů.

Letos budou americké farmy mít rekordní příjmy.

Rekordní příjmy letos očekává americké zemědělství. Předpověď oznámilo americké ministerstvo zemědělství. Důvodem úspěchu zemědělců je také zvýšená globální poptávka po obilí.

Celkový příjem americké ministerstvo zemědělství (USDA) odhaduje ve výši 103,6 miliard dolarů. To by byl nárůst 31 procent. Dosavadní rekord z roku 2004 je 84,7 miliard dolarů.

Farmáři si však o tak velkou částku nepolepší, neboť v letošním roce investovali o 15 procent víc než vloni. Na zvýšení příjmů zemědělců mají konkrétně největší podíl kukuřice a soja, plodiny, ze kterých je vyráběn etanol.

Diktátorovi lidé Bátora a Dobeš.

Všichni vědí, že Bátora je prezidentův muž a že je držen Dobešem na MŠMT jenom kvůli prezidentovi, který na jaře zabránil Nečasovi Dobeše vyhodit z vlády.

Klaus ukázal svou moc už na příkladu Topolánkovy vlády, kterou položili jeho lidé kolem Vlastmila Tlustého. Zdá se, že nyní Klaus jako faktický premiér, získávající absolutní moc, se začíná pokoušet o rekonstrukci Nečasovy vlády a destabilizaci proevropské politiky, jakou zastává TOP09 a Schwarzenberg zejména. Tak mají Nečas a Kalousek prezidenta, jakého si zvolili.

Příznačné je, že to dělá jako patron vládních VV, které nesměřují do standardní západní Evropy, ale někam na druhou stranu (ostatně Klaus se kdysi proslavil tím, že chtěl Kazachstán v EU).

Dokud Kalousek a Schwarzenberg nenajdou odvahu vzdát se koryt ve vládě a vyvolat předčasné volby, které by mohly vést k vyřazení VV ze sněmovní politiky a k propadu ODS, jež by hodila přes palubu Nečase a propadla by se do války kmotrů, budou vždycky jenom v úloze tajtrlíků, kteří musí chtě nechtě sloužit cílům Václava Klause. (Jiří Krž, 3.9.2011)

Zemědělské dotace z Bruselu ovlivní parlamentní volby v Polsku.

Polské parlamentní volby se konají 9. října 2011. Na rozdíl od České republiky do polské politiky může výrazně zasáhnou venkov.

Vůdce současné polské opozice Jaroslaw Kaczyński tento týden napsal dopis prezidentovi Evropské komise Barosovi, ve kterém si stěžoval na omezení plateb z Bruselu, což může významně ovlivnit výsledky voleb. Požaduje nové jednání o plnění vstupních dohod Polska s EU. V případě, že polské požadavky nebudou vyslyšeny, bude záležitost předána soudům. Evropská komise porušení vstupních dohod popírá.

Komisař EU pro zemědělství Dacian Cioloş uvedl, že Polsko bude čerpat velké částky peněz na programy 2. pilíře, tedy na rozvoj venkovských oblastí. Ze statistik vyplývá, že po vstupu Polska do Evropské unie se polským zemědělcům tak strmě zvýšily příjmy jako zemědělcům v žádné jiné zemi.

Je reálná obnova povinné vojenské služby?

Senátor Jiří Čunek v tomto týdnu přišel s návrhem na obnovení povinné vojenské služby. V podobném smyslu se vyjádřil i ministr obrany Vondra, jemuž chybí vojáci. Zájem o dobrovolnou službu v profesionální armádě klesá.

Povinná vojenská služba byla u nás od roku 1868 do roku 2004. Zrušila ji v roce 2004 vláda (ČSSD). Zrušení povinné vojny jistě přispělo k následující nedobré politické a hospodářské atmosféře v ČR. Hlavním problémem současnosti je nezaměstnanost. Odchodem 40 - 50tisíc lidí do armády by se uvolnila pracovní místa. Zabily by se dvě mouchy jednou ranou. Místo podpory nezaměstnaných by tyto peníze šly na obranu země. Nezanedbatelným efektem by byla, mimo fyzické přípravy, výchova mladých mužů k trpělivosti, solidaritě a odolnosti proti drilu a bezpráví.

Po pádu železné opony a vyřešení konfliktů na Balkáně Evropa jako by stála, přešlapuje na místě a výsledkem jsou ekonomické krize. Jistě mnohému nezní militaristické myšlenky mile, ale armáda, vojenské konflikty a zbrojení byly vždy tahouny ekonomiky, od státu až po posledního pekaře v místě, kde armáda sídlila. Pro armádu se vždy peníze našly.

Armády na jedné straně protivníky zabíjejí, na druhé straně jsou nositelkami vědeckotechnického vývoje, čímž přinášejí prospěch celému lidstvu. Například insekticidy, původně vyráběné pro americkou armádu, zachránily po válce desetimiliony lidí před komáry a malárií. V neposlední řadě internet je dílem armády. U nás například nákladní vozy Praga V3S byly v roce 1951 vyvinuty pro armádu, ale brzy měly nezastupitelnou úlohu především ve stavebnictví, a dodnes slouží při terénních pracích jako nezničitelný český terénní vůz. Podobně sloužily v civilu i vozy Tatra (T-111,T-805, T-138).

V pozadí některých hlasů, volajících po obnovení povinné vojenské služby, jsou prognózy nejen ekonomického charakteru, ale také politického. Mnozí historici hovoří o tom, že v minulosti nejlepším lékem na hospodářské problémy bylo vyhrocené mezinárodní napětí a války.

Velké války sice nevznikaly z malicherných příčin ze dne na den, přesto jimi byla většina lidí, včetně politiků, překvapena. Proto současné nepokoje v severní Africe není možné podceňovat. Jsou obavy, že to může být zkoušení zbraní (jak kdysi říkával Macek). Pokud však zaútočí nová hospodářská krize, je možné, že bude řešena válkou, která vzhledem k vyspělé technice a ničivým zbraním může během krátké chvíle zasáhnou celý svět. Nejsou v některých problematických asijských zemích rakety namířeny na evropské jaderné elektrárny? Což může také být důvod, proč Německo se tak rychle jaderných elektráren zbavuje?

V malém českém Augiášově chlívečku se obnovením povinné vojny může vládě také jednat o její ochranu a o potlačení nepokojů, které vzhledem k silovému arogantnímu řešení ekonomických a rasových problémů mohou čas od času vyrašit a přerůst únosnou mez. Vzhledem k určitému protivládnímu postoji policie a profesionální armády by byla neprofesionální armáda důležitou pojistkou. (J.K, S.V)