Cena pro německého zemědělce roku 2025 udělena

 Cenu Ceres Award 2025 pro nejlepšího německého zemědělce získala v Berlíně Sylke Herse z Landesbergenu v okrese Nienburg. Pracuje ekologicky, je kreativní a kombinuje moderní zemědělství se zkušenostmi, zněl výrok poroty.

„Jeden borůvkový currywurst, prosím!“ často zní v „Bickbeernhofu“ (Borůvkovém statku) Sylke Herse. Kavárna farmy v Brokelohu, okrese Landesbergen (okres Nienburg), má kapacitu přibližně 400 míst a v létě je obvykle plná. Mnozí oceňují kreativní pokrmy, které Sylke Herse a její tým připravují. Speciální currywurst je jedním z nich. Připravuje se s borůvkovým kečupem, který se samozřejmě vyrábí z ovoce pěstovaného na samotné farmě. Tento celkový koncept přesvědčil porotu ceny Ceres Award: Sylke Herse se nyní může nazývat „Německou farmářkou roku 2025“. Je první osobou z Dolního Saska, která toto ocenění získala.

Borůvky zde rostou na přibližně 22 hektarech. Během sklizňové sezóny od června do srpna se v posledních letech sklidí průměrně 13 tun borůvek, říká Sylke Herse. Ty se pak zpracovávají přímo na farmě v nově postavené hale a odtud se prodávají. Produkty, jako jsou džemy a smoothie, se prodávají do supermarketů a na biotrhy. Prodávají se také přímo, například prostřednictvím platformy „Crowdfarming“. V létě jsou vítáni i zákazníci, kteří si borůvky sami natrhají.

Sylke Herse provozuje farmu ve druhé generaci. Její rodiče založili borůvkovou farmu v roce 1968, v době, kdy bylo pěstování borůvek v Německu ještě neobvyklé. „Tehdy si lidé ve vesnici mysleli, že se moji rodiče zbláznili,“ říká Sylke Herse. Dnes je to jinak:polní borůvky jsou považovány za superpotravinu s mnoha vitamíny a antioxidanty. 

Odrůda pěstovaná na farmě v Brokelohu původně pochází z Ameriky a liší se vzhledem i chutí od původních divokých borůvek. Pěstované borůvky jsou o něco větší a jsou sladší. Rostou také na vysokých keřích, zatímco lesní borůvky se vyskytují na nízkých keřích blízko země. Dolnoněmecký název je „Bickbeere“.

„Bickbeernhof“ (borůvková farma) je dodnes rodinným podnikem. Syn Sylke Herseové, Jost, se již plně věnuje práci na farmě. Odstraňuje se staré a křivé dřevo, které by mohlo příští jaro bránit růstu. Dřevo se mulčuje a zůstává na plantáži jako přírodní hnojivo. Kromě toho se na jaře k hnojení používají pouze hobliny z rohovin, které po dlouhou dobu uvolňují živiny do rostlin. Chemická hnojiva jsou na farmě Sylke Herseové jevem neznámým.